Finanční domy, které jsou hlavně v zahraničních rukou, by měly vzít odpovědnost za půl milionu Poláků, kteří si vzali při výhodném kurzu hypotéky ve švýcarských francích. Jenže měna mezitím výrazně posílila a úvěry jsou nyní nesplatitelné. Podle připravovaného zákona by se hypotéky měly upravit podle měnového kurzu platného ve chvíli uzavření smlouvy. Rozdíl by doplatily banky, což by je podle listu Wall Street Journal mohlo stát kolem 270 miliard korun.
Banky navíc musí od začátku února platit zvláštní bankovní daň, její ročně výše je téměř půl procenta jejích aktiv. Jsou z ní ovšem vyňaty malé finanční ústavy, které jsou často v polských rukou. Daň by do polského rozpočtu měla přinést kolem 50 miliard korun.
Zdroj: ieconomics.comPolská bankovní asociace varuje před tím, že tyto kroky přibrzdí hospodářský růst. Finanční domy k vykrytí ztrát z daně už zvýšily úrokové sazby hypoték. Ceny akcií některých bank opatření vlády silně zasáhly, například v případě středně velké Alior Bank se snížily o čtvrtinu. Guvernér polské centrální banky Marek Belka se obává toho, že to může předznamenávat bankovní krizi.
Daň z víkendových tržeb
Na zahraniční kapitál míří i rozšíření daňových povinností pro supermarkety, včetně zvláštní daně z víkendových tržeb. To by mělo Polsku přinést přes 12 miliard korun. Téměř žádné větší supermarkety nejsou v polských rukou. Cizí společnosti zjevně čekají horší časy. Provládní týdeník Wprost je obviňuje, že poškozují domácí podnikání a přiškrtily polský rozvoj. Úřady pak viní z toho, že v tendrech zahraniční firmy preferují.
„Cizí investory budeme vítat s otevřenou náručí. Už ale nemůžou počítat s tím, že se s nimi bude zacházet zvláštním, privilegovaným způsobem jako tomu bylo v minulosti. S polskými společnostmi budou soutěžit v rovnější soutěži,“ řekl podle listu Financial Times místopředseda polské vlády Jaroslaw Gowin.
Konzervativní kabinet se těmito kroky snaží zaplatit nové výdajové položky. Minulý týden odsouhlasila program, ve kterém rodina za každé druhé a další dítě dostane měsíčně zhruba po třech tisících korun. Podporu budou úřady vyplácet do doby, než dosáhnou osmnácti let. Ročně by měl tento program stát přes 250 miliard korun. Další zátěž do rozpočtu přinese i plánované snížení věku odchodu do důchodu o dva roky.
Ohlašované výdaje a oslabení nezávislosti některých institucí Polsku loni v lednu přinesly první snížení úvěrového ratingu v historii ze strany agentury Standard & Poor's. To způsobilo oslabení polské měny i varšavské burzy. Negativní efekt ovšem následně zmírnila čísla z polského statistického úřadu o stavu ekonomiky. Ta podle předběžných údajů loni meziročně rostla o 3,6 procenta.
Zdroj: ieconomics.com
