CSU míří v Bavorsku k nejhoršímu výsledku za téměř sedmdesát let

Předseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer

Předseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer Zdroj: ČTK

Křesťanskosociální unie míří v nedělních bavorských volbách ke svému nejhoršímu výsledku za téměř 70 let. Strana, která desítky let dominuje politice největší německé spolkové země, přitom podle pozorovatelů doplácí na aktuální dění týkající se migrace nebo sporů v celoněmecké vládě, ale také na hlubší změny bavorské společnosti. Ty mohou vést k tomu, že CSU své výsadní postavení už nikdy nezíská zpět.

CSU zatím rozhodně nebyla zvyklá prohrávat. Od druhé světové války vyhrála všechny bavorské volby s výjimkou jediných v roce 1950. Desetkrát dostala nadpoloviční většinu hlasů a v letech 1974 a 2003 ji podpořilo dokonce přes 60 procent voličů. Od roku 1962 díky tomu s jedinou výjimkou stavěla vždy jednobarevné vlády.

Letos si ale CSU může o úspěších minulosti nechat jen zdát, aktuální průzkumy veřejného mínění jim totiž přisuzují jen 33 až 35 procent, což by pro ně byl nejhorší výsledek od roku 1950.

Důvody aktuálního propadu vidí šéf bavorské redakce rozhlasové a televizní stanice BR Nikolaus Neumaier především v klesající důvěryhodnosti CSU a jejího předsedy Horsta Seehofera. Spočívá podle něj mimo jiné v tom, že strana od roku 2015 téměř dva roky velmi tvrdě kritizovala migrační politiku kancléřky Angely Merkelové (CDU), aby nakonec její kandidaturu do čela vlády stejně znovu podpořila, a pak s ní skončila v kabinetu.

Berlínská velká koalice se navíc za prvních šest měsíců hned dvakrát - kvůli sporu migraci a šéfa civilní kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena - dostala do vážné krize, a to za nemalého přičinění CSU a jejího šéfa. Na řadu bavorských voličů tak kabinet v Berlíně nedělá dojem schopné vlády. Navíc v něm panují vyhrocené vztahy mezi Merkelovou a ministrem vnitra Seehoferem. Právě jeho popularita v posledních měsících značně utrpěla. To, aby nadále zastával důležitou pozici v politice, si podle magazínu Spiegel přeje už jen 27 procent Němců, což je ještě o 12 procentních bodů méně než v červnu.

O moc lépe na tom ale není ani bavorský premiér Markus Söder, s jehož prací bylo v srpnu nespokojeno 64 procent Bavorů. Kritici jeho straně vyčítají například to, že na zemské úrovni zanedbala témata jako rostoucí ceny nemovitostí nebo životní prostředí ve městech.

Křesťanskosociální unii podle politoložky Ursuly Münchové škodí také to, že se v kampani příliš soustředí na otázky související s migrací, s nimiž ale nemůže bodovat. "Místo toho, aby CSU mluvila o tom, co všechno v Bavorsku dobře funguje, tak stále řeší migrační politiku a to, co v ní nefunguje," míní. Kvůli tomu pak křesťanští politikové ztrácí voliče jak ve prospěch protestní Alternativy pro Německo (AfD), tak uprchlíkům otevřenějších Zelených.

Představitelé CSU jakoby to viděli stejně, a proto chtějí podle bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna v posledním týdnu hovořit hlavně o tom, co všechno v minulosti udělali pro 13milionové Bavorsko, které je na tom v řadě žebříčků ze všech 16 spolkových zemí nejlépe. "Musíme občany konfrontovat s otázkou, jestli si skutečně myslí, že to bude lepší, když neuspějeme," plánuje si Herrmann.

Jestli taková strategie zabere, je ale nejisté. Bavorsko je totiž také svědkem strukturálních změn, které mohou politici a jejich kampaně jen těžko ovlivnit. Typickým voličem CSU býval dosud ženatý a věřící Bavor, který žil mimo velká města. Jenže ve všech těchto oblastech se dlouhodobé trendy vyvíjejí v neprospěch křesťanské strany.

Počet lidí ve městech, kteří často tíhnou k volbě jiných stran, roste zhruba od roku 2000 výrazně rychleji než počet obyvatel ve venkovských oblastech Bavorska. Obyvatelů měst je dnes se 6,9 milionu znatelně více než lidí na venkově se 6,1 milionu obyvatel. Zemědělstvím už se živí jen 0,6 procenta Bavorů.

Zároveň i v tradičně katolickém Bavorsku klesá religiozita obyvatel. K některé z křesťanských církví se zde hlásí 69 procent obyvatel, zatímco v roce 2001 jich bylo přes 82 procent. Nejméně jednou měsíčně bohoslužbu navštěvuje kolem 21 procent Bavorů, v roce 1980 to byl ještě více než dvojnásobek. Počet rozvodů od roku 1993 každoročně převyšuje počet nově uzavřených manželství.

CSU podle politoložky Münchové navíc přitěžuje i celoněmecký trend stranické fragmentace. V loňských parlamentních volbách se projevil tím, že se do Spolkového sněmu dostalo šest uskupení, tedy nejvíce za dlouhá desetiletí. V Bavorsku jich letos může být dokonce rekordních sedm.

Neúspěch ve volbách může mít pro Křesťanskosociální unii dramatické dopady. "Pro CSU jsou bavorské volby vždy důležitější než ty spolkové," říká Münchová, která připomíná, že CSU v žádné jiné spolkové zemi než v Bavorsku nepůsobí. Když CSU v Bavorsku ztratí, tak může zásadně upadnout i její vliv v Berlíně, kde je součástí koaliční vlády. Když upadne její vliv v Berlíně, bude strana, která se vždy vnímala jako jediný reprezentant Bavorska, do budoucna těžko přesvědčovat bavorské voliče o tom, že může v metropoli důsledně prosazovat jejich zájmy. Očekávat se i proto po volbách dají zásadní personální změny.