Francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi přibývají starosti. Kromě konkurence zprava v podobě Marine Le Penové se mu rýsuje možný rival i nalevo. Od politického dna se odrazila Socialistická strana, která by mohla v prezidentském klání v roce 2022 spojit síly se zelenými. Ke konci svého funkčního období by se tak Macron mohl zaměřit na jiná témata než dosud, zejména na ekologii.
Nedávné místní volby potvrdily, že je ve Francii na vzestupu strana Evropa Ekologie - Zelení (EELV), která za pomocí svých spojenců ovládla několik velkých měst - Lyon, Marseille, Bordeaux či Štrasburk. Už loni se jim přitom dařilo ve volbách do europarlamentu. S podporou zelených zároveň obhájila křeslo pařížské starostky socialistka Anne Hidalgová a její spolustraníci bodovali i jinde.
V zemi se od té doby hovoří o tom, že je na politické scéně prostor pro nový směr. „Volby poukázaly na vznik socialisticko-ekologického bloku, který je možnou alternativou k liberalismu Emmanuela Macrona a krajní pravici Marine Le Penové,“ věří podle magazínu Foreign Policy šéf socialistické strany Olivier Faure. „Nejsme odsouzeni k volbě mezi liberály a nacionalisty, je možné otevřít novou politickou kapitolu,“ dodal.
Levý střed potřebuje jasnou vizi
Straně přitom v důsledku silné nepopularity předešlého prezidenta Françoise Hollanda mnozí věštili zánik, jelikož prim na levici začala hrát radikální Nepodrobená Francie, založená Jeanem-Lucem Mélenchonem. Centristické křídlo socialistické partaje navíc přeběhlo do Macronovy Republiky v pohybu. Návrat socialistů na výsluní tak přes úspěchy v lokálním klání nebude snadný a je silně pravděpodobné, že jejich jedinou šancí je využití stoupající popularity zelených. V partaji se proto množí hlasy volající po zopakovaní spolupráce z lokální úrovně na té národní.
Otázkou je, jak velký elektorát by se pro „zelený socialismus“ mohl nadchnout. Émeric Bréhier z think-tanku Fondation Jean Jaurés míní, že na levém středu je kde brát, je však potřeba velké šikovnosti. „Je to voličstvo bez domova. Ve Francii činí patnáct až 25 procent hlasů. Abyste je ale získal, musíte k nim mluvit jasně a přesně, s nadšením a důvěryhodným způsobem a to v tuto chvíli trochu chybí,“ řekl zmíněnému časopisu.
Socialisté jsou každopádně ochotní jako společného prezidentského kandidáta akceptovat představitele EELV. Dopředu se hovoří především o europoslanci Yannickovi Jadotovi, který má nyní v průzkumech podporu osmi procent tázaných. Pro srovnání: Macrona by v současnosti volilo zhruba 28 procent respondentů, Le Penovou 25 a Mélenchona dvanáct.
Nenápadný odklad penzijní reformy
Podle některých názorů bude pro úspěch socialistického-ekologického bloku klíčové získat na svoji stranu dělnickou třídu, která minule podpořila socialistického odpadlíka Mélenchona. Le Penová je přitom největší Macronovou konkurencí jen zdánlivě. Pokud oba dojdou do druhého kola, dá se opět očekávat velká vlna odporu proti šéfce Národního sdružení. Větší výzvou tak pro prezidenta může být postup do rozhodujícího klání.
Šéf Elysejského paláce má ještě téměř dva roky na to, aby svým odpůrcům nalevo sebral vítr z plachet. Hned po místních volbách se začalo spekulovat o tom, že by se jeho politika mohla proměnit. Od svého nástupu razil protržní reformy, jejichž cílem je zvýšení francouzské konkurenceschopnosti. Jejich součástí byly i nepopulární kroky k větší flexibilitě pracovního trhu a změny v důchodovém systému, které vyvolaly velké protesty a stávky.
Nový premiér Jean Castex minulý týden při představování programových priorit uvedl, že chce pokračovat v penzijní reformě, odložené kvůli koronaviru. Dva dny nato však prohlásil, že jednání s odbory o sporném tématu budou odložena až na příští rok. „Prioritou nyní bude boj proti krizi a potírání nezaměstnanosti,“ řekl v pátek novinářům. Začalo se tak spekulovat o možném odkladu klíčové Macronovy reformy až do období po prezidentských volbách. To by sice uklidnilo odbory a levicovější voliče, zároveň by ale poškodilo Macronovu reputaci jakožto reformátora.
Zelený jen naoko
Castex také plánuje velké investice do zelených technologií. Už po lokálním hlasování Macron přislíbil patnáct miliard eur na podporu zelenější ekonomiky. Vážnost Macronovým ekologickým záměrům má dodat i jmenování někdejší členky EELV Barbary Pompiliové do čela rezortu životního prostředí.
Politolog Vincent Martigny z univerzity v Nice se přesto domnívá, že žádný velký zelený program světlo světa nespatří. „Je jasné, že Macronův politický prostor je na pravém středu a prioritou pravostředového voliče není životní prostředí, ale obnova ekonomiky,“ zdůraznil podle webu Euronews.
