Několik tisíc stoupenců proevropské opozice obklopilo dnes ráno budovu ukrajinské vlády v Kyjevě a zablokovalo všechny vchody. Dnes se v metropoli očekává další velká demonstrace a hrozí nové střety s policií.
Interfax-Ukrajina informovala, že na nádvoří sídla vlády je osm autobusů plných příslušníků speciální zásahové jednotky, kteří však zatím proti demonstrantům nic nepodnikají. Podle ruské tiskové agentury ITAR-TASS u budovy stojí ve čtyřech řadách policejní kordon.
Podle médií se pět až šest tisíc protestujících přemístilo k sídlu kabinetu premiéra Mykoly Azarova z náměstí Nezávislosti, kde po víkendových srážkách s policejními komandy panoval do dnešního rána klid. Nejvytrvalejší odpůrci vlády, kteří na místě vydrželi do rána navzdory drobnému dešti a teplotě něco málo nad nulou, si postavili stany a zahřívali se u četných ohníčků.
Symbolická podpora z Prahy |
---|
Na pražském Palackého náměstí v neděli odpoledne demonstrovalo zhruba 400 lidí na podporu lidí protestujících v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě proti tamějšímu prezidentovi Viktoru Janukovyčovi. Aktivisté nesouhlasí se zásahem proti ukrajinským demonstrantům a odsoudili jej jako násilný. Podepisovali také petici, ve které žádají odstoupení Janukoviče a zmrazení jeho bankovních účtů. |
Po přesunutí davu k vládní budově bylo náměstí téměř prázdné, ale další lidé se tam už opět scházejí, Interfax-Ukrajina jejich počet odhaduje na pět tisíc. Kyjevský správní soud přitom v neděli na žádost radnice až do 7. ledna zakázal shromáždění na některých místech v centru metropole, včetně náměstí Nezávislosti.
Situace v Kyjevě se během víkendu dramaticky vyostřila poté, co policie v sobotu ráno tvrdým zákrokem „vyčistila“ náměstí Nezávislosti od studentů protestujících proti nepodepsání dohody o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. V neděli však na stejné místo přišly protestovat mnohem větší davy, přinejmenším na 100 tisíc lidí.
Opoziční představitelé v neděli večer vyzvali Ukrajince z celé země, aby dnes přijeli do Kyjeva podpořit úsilí sesadit vládu a prezidenta. Účastníci protestů v neděli obsadili kyjevskou radnici a také sídlo provládních odborů. Na obou místech zatím panuje klid.
Ukrajina vře od 21. listopadu,kdy vláda zastavila intergraci s EU |
---|
21. listopadu - Ukrajinská vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií. Rozhodnutí padlo na zasedání kabinetu, jehož předseda Mykola Azarov zároveň vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Vláda svůj krok vysvětlila tím, že jednání bude pozastaveno do doby, než bude jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU za ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou. Ukrajinský parlament již předtím neschválil zákon umožňující léčbu vězněné expremiérky Julije Tymošenkové v zahraničí. Přijetí tohoto právního předpisu bylo přitom jednou z podmínek, kterou si kladla EU před podpisem asociační dohody s Kyjevem. Prezident Viktor Janukovyč oznámil z Vídně, kde se zúčastnil podnikatelského fóra, že „alternativa evropské integrace neexistuje, dochází možná jen k dočasným komplikacím.“ |
22. listopadu - Tymošenková oznámila, že je ochotna vzdát se ve prospěch asociační smlouvy i naděje na vlastní osvobození. Zároveň vyzvala Ukrajince, aby na protest proti vládnímu rozhodnutí vyšli do ulic. Na ruskojazyčném jihovýchodě byla situace opačná. Parlament černomořského autonomního Krymu například ve zvláštní rezoluci rozhodnutí vlády o zastavení integrace podpořil. |
24. listopadu - Desetitisíce lidí se v Kyjevě zapojily do demonstrace „Za evropskou Ukrajinu“, kterou zorganizovaly tři hlavní ukrajinské opoziční strany na protest proti zastavení integrace s EU. Po mítinku na centrálním kyjevském náměstí se demonstranti přemístili k sídlu vlády, kde část z nich napadla hlídkující policisty kameny a láhvemi se zápalnou směsí. Policie odpověděla obušky a slzným plynem. Shromáždění se podle médií stalo největším protestem od „oranžové revoluce“ v roce 2004, která vynesla k moci prozápadní reformátory Viktora Juščenka a Juliji Tymošenkovou. Demonstrace pokračovaly i v následujících dnech. |
25. listopadu - Ruský postoj k asociační dohodě mezi Ukrajinou a EU ve společném prohlášení odmítli předseda EK José Barroso a stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Na Ukrajinu byl podle nich v souvislosti s dohodou vyvíjen tlak zvnějšku, evropská nabídka na podpis asociační dohody a související dohody o volném obchodu je ale stále na stole. Vězněná expremiérka Tymošenková zahájila hladovku na podporu asociační dohody s EU. V centru Kyjeva se stovky demonstrantů znovu pokusily napadnout sídlo vlády. Ukrajinská opozice odeslala do parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry vládě premiéra Azarova. |
26. listopadu - Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a jeho ruský protějšek Vladimir Putin kritizovali EU kvůli jejímu vystupování ve sporu o Ukrajinu. Janukovyč prohlásil, že Kyjev na partnerství s EU ještě není hospodářsky zralý, a odmítl údajně „ponižující“ nabídku finanční pomoci ze strany EU. Putin unii vytkl výroky, v nichž Moskvu obvinila z tlaku na Kyjev. |
27. listopadu - K demonstrantům se navzdory výhrůžkám ze strany ministerstva školství připojili studenti. |
29. listopadu - Ukrajina na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsala dlouho plánovanou asociační dohodu s Evropskou unií. Setrvala tak na svém překvapivém obratu z 21. listopadu. Unijní prezident Herman Van Rompuy a předseda EK José Barroso summitu využili k opětovné kritice na adresu Ruska. |
30. listopadu - Policie tvrdě rozehnala protirežimní demonstraci. Opozice vyzvala k předčasným prezidentským a parlamentním volbám a začala připravovat celostátní stávku. V reakci na policejní násilí prohlásila, že vytváří „ústředí národního odporu“. |
1. prosince - Desetitisíce stoupenců opozice opět zaplnily centrum Kyjeva na novém protivládním protestu. Skupina demonstrantů se za pomoci traktoru pokusila prorazit zátarasy v ulici, kde sídlí prezidentská kancelář. Policie použila k rozehnání davu slzný plyn. Na místě jsou i kordony speciálních jednotek Berkut. |