Až o čtvrtinu dražší pšenice a kukuřice, a to jen za pouhé tři únorové týdny předcházející invazi. Takový je na komoditních trzích jeden z nejviditelnějších efektů vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Ovšem zdaleka ne jediný. Ačkoli je Ukrajina pro obrovskou produkci mnohdy nazývaná obilnicí Evropy, je rovněž významným dodavatelem železné rudy, hnojiv, ale třeba i medu či oleje. Ceny tak strmě letí vzhůru nejen u klíčových zemědělských komodit. Spekulanti se obávají zhroucení dodávek z celé oblasti.
„Trhy se obávají, že problém s dodávkami může nastat z různých důvodů potenciálně u všeho, co se dováží z regionu Ukrajiny a Ruska. Vývoz komodit z obou těchto zemí může být výrazně omezen, ať už kvůli sankcím, nebo kvůli reálnému přerušení obchodních řetězců,“ uvádí ekonom banky J&T Petr Sklenář.
Ukrajina má podle statistik Světové banky zhruba dvanáctiprocentní podíl na globálních exportech pšenice. Ještě o procentní bod větší roli hraje na světovém trhu s kukuřicí. Relativně významná je ale Ukrajina rovněž jako pěstitel žita a ječmene.
„Pokud se tyto komodity nedostanou na světový trh, hrozí omezení potravinové bezpečnosti mnoha zemí v Africe a na Blízkém a Středním východě,“ zdůrazňuje analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Obě hlavní obiloviny mají za sebou silný cenový růst, a to zejména v uplynulých několika dnech, kdy spor Ukrajiny a Ruska přerůstal v otevřený vojenský konflikt. Jak zároveň uvádějí statistiky bruselské kanceláře Ukrajinské obchodní asociace, 88 procent slunečnicového oleje prodávaného v Evropě pochází z Ukrajiny.
Odtamtud rovněž pochází každý druhý litr řepkového oleje. Zhruba polovina globálního obchodu se slunečnicovým olejem stojí a padá s ukrajinskou produkcí. Jak vypovídají poslední dostupná data Organizace OSN pro výživu a zemědělství, koncem ledna byly rostlinné oleje nejdražší v historii, přestože do jejich cen konflikt ještě nestačil zcela promluvit.
„Invaze na Ukrajinu může zvýšit ceny olejů ještě o dalších zhruba čtyřicet procent,“ uvádí v únorové analýze prezident indické asociace producentů rostlinných olejů Sudhakar Desai. Právě Indie je přitom obdobně jako Evropa značně závislá na ukrajinské produkci rostlinného oleje, když jimi pokrývá nižší desítky procent domácí spotřeby. Ukrajina je rovněž klíčovým producentem medu; jen evropské země pokrývají kolem 26 procent své medové poptávky medem z ukrajinských luk a lesů.
Vývoz zemědělských produktů tvoří 45 procent ukrajinského vývozu a představuje desetinu výkonu tamní ekonomiky. „Nejde jen o zemědělské produkty, můžeme čekat také omezení exportů železa a oceli z Ruska a Ukrajiny,“ dodává Tyleček. Železná ruda na burzách jen během února podražila o necelých devět procent, ocel o bezmála sedm s tím, že komodita nebyla nikdy dražší.
„Výpadek dovozu železné rudy by zvláště bolel Česko, pro něž je Ukrajina tradičním dodavatelem,“ zdůrazňuje ekonom banky UniCredit Pavel Sobíšek. Dovážet železnou rudu odjinud je podle něho možné jen za cenu citelných vícenákladů kvůli komplikovanějším dopravním trasám. Podíl ukrajinské železné rudy zpracovávané v Česku přitom podle statistik společnosti Amundi přesahuje 80 procent.
„V neposlední řadě je Ukrajina významným hráčem v oblasti hnojiv, zejména potaše (uhličitan draselný, používá se při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu, při výrobě mazlavých mýdel, je součástí pracích prášků – pozn. red.). Výpadky její produkce či vyšší ceny by poznamenaly zemědělský byznys daleko za hranicemi regionu,“ zdůrazňuje Sklenář. Potaš už je nyní dvakrát dražší, než byla před rokem, jen od počátku roku podražila o zhruba šest procent.
