Tlak, který vyvinuly na Atény Evropská komise, Evropská centrální banka a MMF (tzv. Trojka), má vyústit v osekání 700tisícové veřejné správy, zkrácení penzí a mezd a zvýšení daní. Předáci se bojí, že propouštění bude masové – výpovědi mají postihnout do roku 2015 až 150 tisíc úředníků. Skončit by mělo 117 státem dotovaných podniků, v nichž pracuje 200 tisíc lidí.
Zdražit má vytápění, protože cena topného oleje se má dostat na úroveň nafty. Dodatečné odvody do pokladny se dotknou také potravin, cigaret, alkoholu a benzínu. V plánech je také zvláštní zátěž na nemovitosti, každý majitel domu nebo bytu odevzdá státu podle hodnoty své reality od 0,5 do 16 eur ze čtverečního metru.
Odměnou za utažení opasků má být tranše z loňského záchranného fondu, do něhož vložily unie a fond 110 miliard eur. Tyto peníze potřebují Řekové začátkem října – pokud je nedostanou, ocitne se helénská republika v platební neschopnosti. Brusel také nabízí pomoc při přidělování evropských dotací, z přídělu na léta 2007 až 2013 si jižané dosud nevybrali 15 miliard.
Vývoj řeckého HDP:
Rozhodne příští týden: v jeho průběhu se do Atén vrátí experti troiky, aby pokračovali v prověřování řeckého pokroku a tamní vůle vážnou situaci řešit. Obnovení práce tohoto týmu předcházela úterý telekonference, během níž řecká strana protějšky přesvědčila, aby v kontrolách pokračovali. „Kroky, které musíme podstoupit, jsou nezbytně nutné. Můžeme o nich ještě jednat, ale poslední slovo má nyní ten, kdo peníze půjčuje, ne ten, kdo je dostane,“ připustil ministr financí Evangelos Venizelos.
Německý hlas: Už ani euro!
Sáhnout do vlastních peněženky a pomoci Řekům? Ani omylem, odpovědělo na dotaz agentury Forsa pro týdeník Stern 80 procent oslovených Němců. Možnost, že by Helénům něco ze svého dali, připustilo jen 18 procent. Nejmenší ochotu dali najevo voliči pravé části politického spektra, přiznivci levice se projevili jako výrazně štědřejší. V účinnost dalších finančních injekcí věří pětina.
