Pravděpodobnost, že Rusko přestane splácet své dluhy, vzrostla za pár hodin takřka o pětinu. Trhy zmítá strach z toho, že zahraniční kapitál za Moskvou hlasitě bouchne dveřmi.
„Nově přijatá opatření proti Rusku překročila hranici mezi politickými a ekonomickými dopady. Budou-li v platnosti delší dobu, přispějí k podinvestovanosti a ekonomickému zaostávání Ruska,“ soudí hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.
Trh navíc začal počítat s tím, že Západ v sankcích dále přitvrdí. „Investoři si kladou otázku, které společnosti, aktiva nebo transakce se dostanou na černou listinu příště, a raději utíkají z trhu,“ uvádí Timothy Ash, expert na rozvíjející se trhy britské Standard Bank.
Sankce míří především k omezení financování zvenčí. Tvrdou měnu budou přitom letos ve velkém potřebovat hned dva velcí ruští hráči. Miliardu dolarů dluhu musí letos splatit Gazprombank, takřka 14 miliard dolarů bude muset letos sehnat energetický gigant Rosněfť. „Získat peníze bude mnohem dražší než dosud,“ uvádí Dmitrij Petrov z ruské filiálky japonské Nomury.
| Postih Ruska |
|---|
| Nové americké sankce, které brání v přístupu k americkým úvěrům a kapitálu, se kromě Rosněfti a Novateku týkají také bank Gazprombank a Vněšekonombank. Evropská unie se dohodla, že Evropská investiční banka nebude podepisovat s Ruskem nové smlouvy o financování. Poskytování úvěrů omezí také Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Financování společných programů omezí Evropská komise. Ministři zahraničí mají přijít od konce července se seznamem lidí a firem, vůči nimž EU uplatní další sankce. |
