Vláda silně postižené Libérie rozhodla vyhlásit karanténu nad slumem v Monrovii, který obývá na padesát tisíc lidí. Vojáci stavěli zátarasy kolem oblasti. Policisté se na místě střetli s nespokojenými obyvateli, kteří si stěžují, že se nedostanou do práce a nemohou si koupit potraviny. Proti davu, který házel kameny, nasadili slzný plyn. Prezidentka Ellen Johnsonová-Sierleafová rovněž vyhlásila zákaz nočního vycházení.
Berlín včera definitivně potvrdil, že pacientka hospitalizovaná za přísných podmínek nemá ebolu, ale malárii.
Cumulative #ebola
Green = susp/prob/conf cases
Red=deaths
Yellow dots=lab confirmed
Slope=bad
http://t.co/UPWFi5iPChpic.twitter.com/ZKRwvVtVwV
— Ian M Mackay, PhD (@MackayIM) August 20, 2014Strach z vysoce smrtelného onemocnění má negativní dopad na turistiku na černém kontinentu. Podle cestovních kanceláří ruší zájezdy hlavně Asiaté, své cestovní plány ale mění i Evropané a klienti ze Spojených států.
„Mnoho zákazníků prostě vidí Afriku. Vnímá ji jako jednu zemi. Snažím se jim vysvětlit, že Evropa a Amerika jsou blíž epidemii eboly než Jižní Afrika,“ řekl Reuters zástupce kanceláře ERM Tours v Johannesburgu.
| Ebola |
|---|
| Ebola (též krvácivá horečka) je jednou z nejnebezpečnějších chorob na světě - je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. Neexistuje proti ní vakcína, ač některé se testují. „Léčba“ spočívá jen v podpůrné terapii - rehydrataci pacienta, udržování krevního tlaku a prokysličení a v léčbě případných dalších infekcí. |
| Způsobuje ji virus ebola, nazvaný podle řeky Ebola v Konžské demokratické republice (Kongo; dříve Zair), kde byla tato nemoc v roce 1976 poprvé identifikována. Epidemie tehdy propukla v konžské vesnici Yambuku a v Nzaře v sousedním Súdánu a zemřelo na ni 431 ze 602 nakažených. Nový virus tam objevil tehdy 27letý belgický lékař Peter Piot. |
| Diagnostika eboly je obtížná, protože prvotní symptomy jsou neurčité, respektive připomínají jiné choroby. Nemocný cítí slabost, bolesti svalů, hlavy a v krku, má zarudlé oči, může cítit bolest na hrudi a mít obtíže při dýchání a polykání. Provází ji náhlá horečka. Posléze se objeví zvracení, průjem, vyrážka a začínají selhávat orgány, nejprve ledviny a játra. V některých případech se objevuje vnitřní či vnější krvácení. |
| Symptomy se mohou objevit dva až 21 dnů po nakažení. Přenáší se krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného; je třeba se proto vyvarovat například i kontaktu s použitými ručníky. Častými oběťmi jsou zdravotníci ošetřující nemocné, pokud nepoužívají rukavice, masky a ochranné brýle. Člověk může být přenašečem viru někdy až sedm týdnů po uzdravení. |
| Přirozenými hostiteli viru ebola jsou netopýři živící se ovocem. V Africe byly zdokumentovány také případy nákazy při kontaktu s uhynulými či nemocnými opicemi, lesními antilopami či dikobrazy. |
| Všechny dosavadní epidemie eboly postihly africký kontinent. Nejvíce obětí (431) si vyžádal hned první známý výskyt eboly v roce 1976 (v Kongu a Súdánu); druhý nejvyšší počet lidí (254) zabil virus eboly v roce 1995 rovněž v Kongu, 224 osob jí podlehlo v roce 2000 v Ugandě a zatím poslední větší epidemie eboly postihla v roce 2007 Kongo, kde na ni tehdy zemřelo 187 lidí. |
| Současná epidemie vypukla loni v prosinci v Guineji (že jde o ebolu bylo oznámeno v březnu) a rozšířila se do Sierry Leone, Libérie a Nigérie; dosud si vyžádala na 1200 obětí, nakaženo je téměř 2000 osob. |
| První evropskou obětí současné epidemie eboly se stal španělský duchovní Miguel Pajares, který byl minulý týden evakuován z Libérie do madridské nemocnice. Nepomohlo mu ani dosud neschválené sérum ZMapp. |
