Následovalo ujištění skupin zemí G20 a G7, že udělají cokoli, aby podpořili stabilitu světových burz. „Zdá se, že světoví politici se rozhoupali k akci,“ komentoval pro Reuters příval příslibů stratég jednoho z největších australských fondů AMP Capital Investors Shane Oliver.
Podle agentury Reuters banka již ráno vykoupila dluhopisy v hodnotě 700 milionů eur. „Očekáváme, že se dnes dostanou na miliardové sumy,“ řekl agentuře nejmenovaný burzovní makléř. Podle analytika Vincenza Albana ale bude muset ECB nakoupit dluhopisy za 320 miliard eur. Teprve tehdy totiž bude poměr jejich hodnoty ke státnímu dluhu obou zemí stejný, jako v případě 75 miliardové investice, kterou centrální bankéři vložili do bondů Řecka, Irska a Portugalska.
Především zahájení výkupu italských dluhopisů zmírní obavy z postupu dluhové nákazy Evropu. „Spekulanti se nebudou muset rozmýšlet, zda mají prodat italské a Španělské dluhopisy, když budou vědět, že ECB půjde proti nim,“ dodal.
Představitelé banky po noční telekonferenci přivítali chystaná úsporná opatření vlád v Římě a Madridu. Ocenili také německo-francouzské ujištění, že evropské záchranné fondy převezmou za výkup dluhopisů odpovědnost.
Podmínky pomoci centrální banky nejsou známé, italské odbory se ale obávají, že ECB si na Římu vynutila rozpočtové škrty. Podle Susanny Camussové, šéfky největší odborové centrály v zemi, by měl premiér Silvio Berlusconi přiznat, „jaké podmínky ECB vyžadovala za odkoupení italských dluhopisů“.
Premiér v pátek představil plán na dosažení vyrovnaného státního rozpočtu do roku 2013, neprozradil ale, jak hodlá tohoto cíle dosáhnout. Slíbil nicméně, že další sociálně citlivé škrty provádět nebude. Úsporný balíček, který minulý měsíc schválil italský parlament, by měl ušetřit 48 miliard eur.
Analytici: Odkup dluhopisů je špatným řešením, bohužel jediným
Dnešní krok ECB odkupovat italské a španělské státní dluhopisy je podle ekonomů špatným, ale prakticky nevyhnutelným krátkodobým řešením dluhových problémů eurozóny. Česka se zatím podle odborníků uvedené kroky bezprostředně nedotýkají, země musí ale udržet důvěru investorů a nezvyšovat veřejné zadlužení a zachovat politickou stabilitu. V opačném případě Česku hrozí růst nákladů na státní dluh.
„Intervence ECB na trhu španělských a italských dluhopisů je poslední možnost, jak zabránit rozšíření akutní dluhové krize na další státy, zejména na Francii. Je to zároveň varianta, která může mít za následek zvýšenou inflaci, a proto může být vnímána jako poněkud kontroverzní. Jiná varianta však neexistuje,“ uvedl člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Kohout.
Odkup dluhopisů je pak podle děkana Národohospodářské fakulty VŠE Miroslava Ševčíka chybné rozhodnutí. „Finanční trhy se jen tak 'oblafnout' nedají. Je to pouze flikování děr potápějící se lodi. Vůbec není jisté, zdali to může vést k záchraně. Místo rozhodnutí o vytváření záchranných fondů, které paradoxně opět dluhově financují zatím relativně silné ekonomiky, se musí bezpodmínečně začít šetřit,“ uvedl s tím, že se to týká nejen EU, ale i USA nebo Japonska.
I podle analytika AWD Jana Macka je odkup vládních dluhopisů volbou menšího zla. „Centrální banka je k tomuto kroku nucena především faktem, že pokud by se tyto země ocitly v podobných problémech jako Řecko či Portugalsko, nebyla by schopná z důvodu jejich velikosti jim poskytnout obdobné záchranné půjčky,“ upozornil. ECB se alespoň podle něj podařilo odrazit spekulativní útoky investorů na euro.
