ECB nyní sice nevidí bezprostřední riziko deflace, ale počítá s dlouhým obdobím velmi pomalého růstu spotřebitelských cen, upozornil Mersch. ECB hodlá nadále usilovat o dosažení svého inflačního cíle, podle kterého by se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen mělo držet těsně pod dvěma procenty.
V květnu klesla meziroční míra inflace v eurozóně na 0,5 procenta z dubnových 0,7 procenta. Již déle než půl roku se tak drží pod jedním procentem, tedy v oblasti, kterou šéf ECB Mario Draghi označuje za nebezpečnou zónu.
ECB začátkem června ve snaze odvrátit deflaci snížila svou základní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové rekordní minimum 0,15 procenta. Její depozitní sazba se navíc poprvé dostala do záporné hodnoty. Centrální banka přistoupila i k novým nekonvenčním opatřením na podporu ekonomiky, která zahrnují nabídku velmi levných půjček pro komerční banky.
Deflace obvykle svádí spotřebitele k odkládání výdajů a podniky k odkládání investic kvůli očekávání nižších cen v budoucnosti. To podkopává hospodářský růst a zaměstnanost. ECB začátkem června předpověděla, že ekonomika eurozóny letos stoupne pouze o procento, zatímco v březnu počítala s růstem o 1,2 procenta. Příští rok by měl růst zrychlit na 1,7 procenta.
David Marek: ECB se bez pomoci vlád obejde jen těžko
