ECB po posledním lednovém zasedání uvedla, že 10. března svou měnovou politiku podrobí přezkoumání. Tím dala podle finančních trhů najevo, že ve čtvrtek přikročí k dalšímu uvolnění politiky.
Banka od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun) měsíčně. Celkově už na tento účel vydala přes 700 miliard eur, což je podle výpočtu agentury Reuters 2000 eur (54 tisíc korun) na každého obyvatele eurozóny.
Inflaci v eurozóně, kterou chce ECB svými kroky dostat k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty, ale dosavadní kroky příliš nepodpořily. V únoru se eurozóna dokonce vrátila poprvé od září do deflace, spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,2 procenta.
Pod potenciálem
Také ekonomický růst zůstává pod svým potenciálem. Eurozóna rostla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 1,6 procenta a stejným tempem se zvýšila i za celý rok. Tempo růstu tak zrychlilo z 0,9 procenta v roce 2014. ECB odhaduje, že její podpůrná opatření zvýší ekonomický výkon eurozóny v letech 2015 až 2017 o téměř jeden procentní bod.
Akcie na evropských burzách od loňského zahájení nákupů dluhopisů ztrácejí kolem 13 procent. Navzdory očekávání rovněž přestal klesat kurz eura vůči dolaru, třebaže americká centrální banka (Fed) začala na konci loňského roku zvyšovat úrokové sazby. Euro po propadu o 30 procent v roce 2014 zůstává od loňska stabilní kolem 1,10 USD.
Na druhé straně v řadě zemí eura klesají výpůjční náklady vyjádřené výnosy státních dluhopisů. Snižuje se také nezaměstnanost, která byla v lednu nejníže od roku 2011. Existují i náznaky zvyšování bankovní úvěrové aktivity.
Hlavní refinanční sazbu ECB drží na minimu 0,05 procenta a loni v prosinci snížila depozitní sazbu na minus 0,30 procenta. Při záporné depozitní sazbě musejí finanční ústavy za peníze uložené u centrální banky platit, což by je teoreticky mělo nutit k většímu poskytování půjček.
