ECB v červnu sníží sazby. Nejspíš i do červených čísel

Případné snížení všech úrokových sazeb by znamenalo, že do záporných hodnot se vůbec poprvé dostane jednodenní depozitní sazba, která je nyní na nule. ECB by tak mohla vybírat od bank peníze za to, že si u ní na noc uloží finanční prostředky.

Komerční banky by to teoreticky mohlo povzbudit k poskytování úvěrů v eurozóně. Analytici si podle Reuters ale nejsou jisti, jak budou finanční ústavy reagovat.

"Hotová věc"?

Červnové snížení sazeb je „víceméně hotová věc“, řekl Reuters jeden z pěti zdrojů, které si přály zůstat v anonymitě. „Bude to první velká centrální banka, která přikročí k záporné depozitní sazbě. Mohlo by to pohnout směnným kurzem,“ uvedl další zdroj. Snížení by podle nich mohlo být o 0,1 až 0,2 procentního bodu, a to pravděpodobně u všech tří sazeb ECB. Základní úroková sazba je v současnosti na rekordním minimu 0,25 procenta.

Mluví se o tom už dlouho

Podobně člen výkonného vedení ECB Peter Praet mezitím německému týdeníku Die Zeit sdělil, že centrální banka by mohla snížit depozitní sazbu do záporných hodnot. Stát by se tak prý mohlo v rámci balíku nových opatření, ve kterém může být i nabídka cílených levných úvěrů (LTRO), nástroje, jenž by měl ve výsledku podpořit banky k poskytování úvěrů.

Výbor ECB bude o měnové politice rozhodovat 5. června. Šéf ECB Mario Draghi minulý týden naznačil, že ECB by příští měsíc mohla přikročit k novým opatřením na podporu ekonomiky, její činitelé se ale nejdřív chtějí podívat na aktualizované hospodářské prognózy.

ČNB řeší obdobné trampoty

Česká národní banka se v posledním půl roce intervencemi snaží krotit silný kurz koruny a hrozící deflaci měny. Její listopadový zásah byl také zpočátku řádně kritizován. Jak však prohlásil guvernér ČNB Miroslav Singer, aktuální data ukazují správnost rozhodnutí intervenovat.

„V současné době době není zapotřebí upravovat měnovou politiku. Zatím nic nenaznačuje, že ten zásah, který jsme provedli v listopadu, nebyl adekvátní. Nic nenasvědčuje, že by bylo potřeba ho nějak modifikovat,“ uvedl guvernér.

Že ČNB bude asi ještě mít napilno potvrdila i dubnová inflace, která zpomalila na 0,1 procenta z březnových 0,2 procenta, analytici přitom očekávali její zrychlení na 0,3 procenta.

Intervence velmi pravděpodobně budou pokračovat po většinu roku 2015. Ustanou ve chvíli, kdy se ekonomika nastartuje, a vrátí se poptávková inflace,“ dodal analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. S ním ohledně intervencí souhlasil i analytik skupiny Citfin Jiří Šimek: „Česká ekonomika se nadále drží na hraně deflace, inflace je hluboko pod dvouprocentním cílem centrální banky. Centrální bankéři již ve svých vystoupeních naznačují, že intervenční režim bude zřejmě pokračovat déle než do začátku roku 2015.“