Egyptské úřady začaly vyšetřovat i samotného Mursího. Exprezidenta a 15 dalších islamistů viní z urážky soudu. Všichni obvinění mají zákaz vycestovat ze země. Sesazený prezident tak čelí už dvěma vyšetřováním.
Nový šéf přechodné vlády Aldi Mansúr tvrdí, že kroky armády a úřadů nejsou zaměřené proti bratrstvu. „Zveme Muslimské bratrstvo k účasti na budování národa, nikdo nebude vyloučen. Pokud pozvání přijmou, budou vítáni,“ řekl.
Pád Mursího vlády oslavily miliony lidí v ulicích Káhiry a dalších egyptských měst. Protestní hnutí, které přispělo ke svržení prezidenta, má své kořeny v řadách liberální opozice, která ve volebním boji před rokem podlehla Muslimskému bratrstvu. Politickou krizi posílily nesplněné vládní sliby, klesání reálných příjmů a výpadky v dodávkách paliva. Řada lidí ale přesto přijala zásah armády s nelibostí.
Bratrstvo už oznámilo, že s novou „uzurpátorskou“ vládou nehodlá nijak spolupracovat. Strana ale zároveň vyzvala své příznivce, aby se neuchylovali k násilným akcím. „Toto je vojenský převrat. My vytrváme,“ prohlásil jeden z vůdců Muslimského bratrstva Mohammed El-Beltagy s tím, že bratrstvo zřejmě nesáhne ke zbraním. Organizace s mnohaletou historií, perzekuovaná ze strany vojenských vlád, násilí dlouhodobě odmítá.
Armáda chce moc v zemi předat přechodné vládě, očekává se také změna ústavy. Mansúr slíbil, že brzy proběhnou nové parlamentní a prezidentské volby, přesnější datum ale neuvedl. Hlavní vyjednavač liberálů a bývalý šéf jaderné agentury OSN Muhammad Baradej řekl, že chce „pokračovat v revoluci“ z roku 2011.
