Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí rekordně vzrostla, její růst však zaostal za očekáváním. Hrubý domácí produkt se podle páteční zpřesněné zprávy statistického úřadu Eurostat zvýšil proti předchozím třem měsícům o 11,6 procenta. To je o půl bodu méně, než statistici odhadovali koncem října. Růst v České republice byl ještě výrazně slabší. Ve druhém čtvrtletí se ekonomika v Evropě i jinde potýkala s dopady koronavirových opatření.
V zemích eurozóny hospodářství vzrostlo o 12,6 procenta, což je pouze o desetinu procentního bodu méně, než uváděl rychlý odhad. V obou případech je to ale i tak po rekordním propadu za druhé čtvrtletí nejvýraznější růst od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat.
Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU kvůli omezením souvisejícím s pandemií propadla o 11,4 procenta. HDP eurozóny se snížil o 11,8 procenta.
V meziročním srovnání evropské hospodářství nadále klesá, i když výrazně pomaleji. V EU činil meziroční pokles 4,3 procenta po propadu o 13,9 procenta ve druhém tříměsíčním období roku. V eurozóně tempo poklesu zpomalilo na 4,4 procenta ze 14,8 procenta.
S ohledem na předchozí propad vzrostla proti druhému čtvrtletí ekonomika ve všech členských zemích, z nichž měl Eurostat k dispozici údaje. Ve srovnání se třetím kvartálem minulého roku naproti tomu všechny země klesly.
Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenala Francie, kde ekonomika stoupla o 18,2 procenta. Následovaly ji jihoevropské země nejvíce zasažené první vlnou nákazy: ve Španělsku se HDP zvýšil o 16,7 procenta a v Itálii o 16,1 procenta. Česko naproti tomu patřilo k zemím s mírnějším růstem, jeho ekonomika vzrostla o 6,2 procenta.
