Ekonomové: Odchod z eurozóny by pomohl spíše Německu, než Řecku

krize eura

krize eura Zdroj: Kolaz E15

Přední světoví ekonomové se domnívají, že odchod od eura by byl výhodnější pro Německo, než pro zadlužené Řecko. Vědci se také domnívají, že eurozóna přežije současnou dluhovou krizi. Zaznělo to na konferenci o současné ekonomické situaci ve světěv německém Lindau, o které informovala agentura Reuters.

Hlavními tématy bylo hlavně zpomalení americké ekonomiky či otázka, zda by třetí kolo kvantitativního uvolňování pomohlo. Mnozí z účastníků se však domnívají, že ne. Vášnivá byla i debata, zda se soustředit na stimulaci ekonomiky, nebo spíše úspory. Do centra diskuse se tak dostaly zejména potíže eurozóny a riziko jejího rozpadu. „Nemyslím si, že by euro bylo na pokraji kolapsu,“ řekl Robert Mundell. Evropa by podle jeho názoru měla směřovat „k něčemu srovnatelnému se Spojenými státy evropskými,“ vysvětlil.

„Mezi ekonomy vzniká konsenzus, že odchod z eurozóny by byl lepší pro Německo, než pro Řecko,“ domnívá se Joseph Stiglitz. Pokud by se zadlužené země, jako je Řecko, odhodlaly k jejímu opuštění, tak by jejich národní měny devalvovaly, což by ztížilo splácení dluhu denominovaného v eurech. Pokud by z ní ale odešly silné země, jako například Německo, bylo by snazší tento dluh spravovat, protože jejich měna by proti euru patrně posilovala. „Zůstává však otázka, jestli by měla eurozóna bez Německa vůbec smysl,“ dodal Stiglitz.

Diskutující se také shodli na tom, že zavedení společné měny představuje triumf politiky nad ekonomikou, protože mnoho odborníků vyjadřovalo pochybnosti, zda skupina různorodých zemí může sdílet měnu a společnou měnovou politiku, aniž by se vzdala suverenity v otázce rozpočtů. A tyto počáteční pochybnosti se nyní jeví jako jasnozřivé.

Po úspěšném desetiletí se eurozóna nachází uprostřed existenciální krize. Tři členské země, Řecko, Irsko a Portugalsko, již dostaly záchranné injekce, další státy, Španělsko a Itálie, jsou v ohrožení. Mezitím v Německu roste nesouhlas s možností dalších finančních balíčků.

Lindau hostí laureáty a nositele Nobelovy ceny již od roku 1950. Tehdy se v něm scházeli hlavně fyzikové, chemici, psychologové a lékaři, a to v rámci poválečné iniciativy „smíření“. Ekonomové se přidali až v roce 2004. Na konferenci promluvili například nositel Nobelovy ceny za rok 2001 Joseph Stiglitz, laureát z roku 1997 Myron Scholes či Robert Mundell, který získal Nobelovu cenu v roce 1999.