O návrhu, který počítá také s unijním příspěvkem až šest tisíc eur (přes 160 tisíc korun) na jednu osobu, nyní musí rozhodnout členské země. Přerozdělování ostře odmítá část členů osmadvacítky. Je mezi nimi i Česko, na které by podle tohoto plánu připadlo 1328 azylantů. Předseda komise Jean-Claude Juncker odpor komentoval poznámkou, že současnou situaci slova nevyřeší.
„Nejde o slova, jde o činy. A komise navrhuje činy,“ prohlásil na odpolední tiskové konferenci s generálním tajemníkem OSN Panem Ki-Munem. Ten návrhy jednoznačně uvítal a vyzval členské země, aby se navrženou cestou vydaly, kromě jiného prý ukážou směr jiným regionům v potížích.
První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans uvedl, že každý, kdo potřebuje útočiště, azyl v Evropě nalezne. „Ale ti, kdo oprávněný nárok nemají, musí být rychle identifikováni a vráceni do své domovské země,“ zdůraznil také. Projekt se vůbec netýká takzvaných ekonomických migrantů.
Evropská komise tak plní to, co oznámila před dvěma týdny, když uveřejnila strategickou Agendu pro migraci. Dnešní návrh předpokládá, že poprvé v historii bude kvůli situaci s migranty na jihu EU využit článek 78 smlouvy o fungování EU.
Počet uprchlíků na milion obyvatel:
Řecko a Itálie ve stavu nouze
Komise upozornila, že Itálie loni zaznamenala nárůst nelegálních překročení hranice o 277 procent proti roku 2013, šlo o 60 procent všech případů v unii. V Řecku počet za stejné období vzrostl o 153 procent. Nastaly v nich tak tedy podmínky „stavu nouze“, o kterých článek hovoří.
Využití článku ze základní evropské smlouvy ovšem znamená, že věc se netýká Dánska, které má v tomto smyslu dojednanou výjimku. Británie a Irsko mají nyní podle svých výjimek tři měsíce na rozmyšlenou, zda se k této záležitosti přidat chtějí. Jejich rozhodnutí ještě ovlivní konečné počty pro další země, komisí dnes zveřejněná čísla pro jednotlivé státy s účastí obou zemí nepočítají.
Počet uprchlíků na 1000 km2:
| Sobotka: Kvóty a přerozdělování uprchlíků nejsou řešením |
|---|
| Povinné kvóty a přerozdělování uprchlíků nejsou podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) řešením současné migrační krize. Česko s nimi proto nadále nesouhlasí a bude se v rámci Evropské unie snažit, aby neprošly. Evropská komise dnes navrhla, aby další země osmadvacítky v příštích dvou letech převzaly od Itálie a Řecka 40 tisíc žadatelů o azyl. Na Česko by mělo připadnout 1328 lidí. |
| „Balíček konkrétních návrhů a opatření, který dnes zveřejnila Evropská komise a který mimo jiné počítá s povinným přerozdělováním uprchlíků, nebere v potaz závěry dubnové Evropské rady,“ uvedl v tiskové zprávě Sobotka. Zkušenosti z minula podle něj ukazují, že Česko není místem, kde by se uprchlíci z Afriky a Blízkého východu chtěli dlouhodobě usazovat. |
| „Povinné kvóty a přerozdělování uprchlíků bez ohledu na jejich vůli není dlouhodobě udržitelným řešením současné migrační krize,“ je přesvědčen premiér. „Nadále proto trvá pozice české vlády, která nesouhlasí se zavedením povinných kvót a podle toho budeme vystupovat i při společných jednáních s evropskými partnery,“ poznamenal také. |
| Sobotka zároveň podotkl, že se Česko nechce vzdávat odpovědnosti a je solidární zemí. K ochraně života uprchlíků je prý česká vláda připravena vynaložit veškeré úsilí. Zintenzivní podle něj pomoc uprchlíkům ve třetích zemích. |
Dalších 525 lidí v průběhu dvou let
Dalších 525 osob s nárokem na mezinárodní ochranu by do České republiky mohlo během dvou let přicestovat z území mimo Evropskou unii. Předpokládá to další návrh Evropské komise, kterým je doporučení členským zemím, aby společně slíbily OSN v příštích dvou letech přijmout celkem 20 tisíc lidí. I v tomto případě konkrétní počty určuje pevně stanovený distribuční klíč.
Celkem by tak Česko mohlo přijmout až 1853 lidí, především těch, kteří prchají před válkou a kterým v jejich zemi hrozí smrt. Česko bude moci do výběru konkrétních osob mluvit, u těch přesunutých z Itálie a z Řecka to budou české úřady, které budou o azylu rozhodovat. Komise slibuje na každého takto převzatého člověka jednorázově 6000 eur (asi 160 tisíc korun).
Česko: Kvóty nejsou řešením
Reakce české politické scény ale byla jednoznačná. „Kvóty nejsou řešením,“ prohlásil premiér Bohuslav Sobotka, svůj kritický postoj zopakoval i český prezident Miloš Zeman. Také Slovensko je podle premiéra Roberta Fica proti. Už dříve dávaly svůj nesouhlas najevo také další východoevropské země. Námitky, byť trochu jiného druhu, mají i Španělsko nebo Francie.
Eritrejců a Syřanů se program vnitrounijního přesídlování týká, neboť více než 75 procent jejich žádostí o azyl bylo loni vyřízeno kladně. Nejvíce jich mají převzít Německo (skoro 8785), Francie (6752) a Španělsko (4288).
Jasná pravidla
Evropské exekutivě podle Avramopulose jde o jasná pravidla pro umístění konkrétně stanoveného počtu lidí, kteří zjevně potřebují mezinárodní pomoc. Připomněl, že komisi bylo v minulých měsících vyčítáno, že pro zvládání migrační krize dělá málo a není schopna zabránit ani stovkám úmrtí na moři.
Navržený počet 40 tisíc osob představuje asi 40 procent celkového počtu lidí, kteří loni v Itálii a Řecku o azyl požádali. Z Itálie by mělo být předáno 24 tisíc těch, kteří se vejdou do podmínek programu, z Řecka 16 tisíc.
Komentář Terezy Zavadilové:
Komise ve svém návrhu stanovila, že na přemístění budou mít nárok občané těch zemí, kterým je v EU udělován azyl ve více než 75 procentech žádostí. Loni tuto podmínku splňovali právě jen Syřané a Eritrejci. Definitivní rozhodnutí o tom, zda dotyčná přemístěná osoba azyl získá, bude na cílové evropské zemi. V českém případě tady o udělení azylu mají rozhodovat české úřady.
Klíčový politický boj povedou země EU nad návrhem týkajícím se přerozdělování Syřanů a Eritrejců. Komise postupuje podle článku 78 Smlouvy o fungování EU a s odkazem na vysoké počty migrantů v Itálii a Řecku poprvé spouští příslušný krizový mechanismus. Země budou o návrhu po konzultaci s europarlamentem rozhodovat kvalifikovanou většinou. Ta normálně znamená 16 zemí osmadvacítky s nejméně 65 procenty občanů EU.
Výjimky pro Dánsko, Irsko a Británii změní přesné počty
Dánsko však má dohodnutou výjimku a plán se jej netýká. Irsko a Británie mají podle svých výjimek tři měsíce na rozmyšlenou, zda se podílet chtějí. To ovlivní nejen konečné počty rozdělovaných osob, ale také hlasovací poměry - země, které se projektu na základě svých výjimek účastnit nebudou, nebudou ani hlasovat o jeho spuštění.
Součástí dnes zveřejněného balíku návrhů Evropské komise, který navazuje na dva týdny starou Agendu pro migraci, jsou i další kroky. Komise nabídla nová pravidla pro braní otisků prstů migrantům, což má umožnit jejich snazší identifikaci. Představen byl plán boje s pašováním lidí. Jeho částí je nejen chystaná vojenská operace, ale také informační kampaň v zemích, odkud lodě vyplouvají, či posílení policejní spolupráce.
Komise chce užší spolupráci se zeměmi původu migrantů a tranzitními státy. Migrace a pašování lidí má být při diplomatických jednáních prioritou. Elizabeth Collettová, šéfka evropské pobočky Institutu migrační politiky, dnes ocenila, že komise nabídla vějíř opatření; žádné z nich samostatně věc neřeší. Otázkou však prý zůstává, zda Junckerova komise bude mít dost politické vůle i peněz, aby sérii kroků prosadila a realizovala.
| Pomoc osobám s právem na mezinárodní ochranu |
|---|
| Celkem 525 osob připadá na Českou republiku v rámci navrženého plánu Evropské komise na přijetí 20 tisíc lidí s právem na ochranu. Dvouletý program, na kterém má EU spolupracovat s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), by měl těm, kteří mají nárok na azyl a nachází se nyní mimo evropské území, umožnit legální a bezpečný způsob příjezdu do Evropské unie. Členské země mají do září oznámit, zda se budou podílet. |
| Dnešní doporučení evropské exekutivy zemím osmadvacítky je realizací záměru oznámeného už před dvěma týdny jako součást strategického materiálu Agenda pro migraci. |
| Evropská unie by se podle názoru komise měla jako celek zavázat k přijetí 20 tisíc lidí a tento počet by byl rozdělen podle přesně definovaného klíče. Členské země, které se na věci rozhodnou účastnit, budou mít nárok na finanční pomoc. Na příští dva roky na program komise vyčlenila 50 milionů eur (přes 1,3 miliardy korun). |
| Spolu s tímto doporučením komise zveřejnila návrh na spuštění krizového mechanismu na pomoc migrační vlnou nejvíce zasažených jižních zemí, tedy Itálie a Řecka. V jeho rámci by za dva roky ostatní země přijmout celkem 40 tisíc lidí původem ze Sýrie a Eritreje, u nichž je velmi vysoká pravděpodobnost úspěšné žádosti o azyl. Český podíl v tomto případě činí 1328 osob. |
| Navržené kroky jsou součástí evropské reakce na nynější mohutnou uprchlickou vlnu, především přes Středozemní moře. UNHCR na začátku května oznámil, že od počátku letošního roku přeplulo jen do Itálie více než 32 tisíc lidí. Za stejnou dobu našlo ve vlnách smrt na 1770 osob. |
