„Chceme dát pašerákům najevo, že v rámci stanovených pravidel použijeme veškeré prostředky, které máme k dispozici,“ poznamenal tento týden vysoce postavený unijní činitel. Drony nabídla podle médií například Británie spolu s další technikou. Své možné příspěvky v podobě lodí či letecké techniky už oznámily také Francie, Itálie nebo Španělsko.
Česko zvažuje vyslání důstojníků na velitelství operace v Římě, vyloučeno ale není ani zapojení českého letounu. Součástí diskusí i mandátu mise je přitom také možnost spolupráce s partnery mimo Evropskou unii.
Na veliteli operace, italském kontradmirálovi Enricu Credentinovi nyní je příprava konkrétních plánů budoucí operace, tedy určení, které prostředky bude ke splnění úkolu potřebovat, kolik a kdy. Má na to měsíc, souhlas se zahájením první fáze operace by měli dát ministři zahraničí EU na jednání plánovaném na pondělí 22. června nebo summit šéfů států a vlád osmadvacítky chystaný na konec stejného týdne.
Připravovaná operace je součástí širší evropské reakce na nynější silnou migrační vlnu. Představitelé EU ale zdůrazňují, že sama o sobě není řešením, stejně jako sám o sobě není řešením návrh na nouzové přerozdělování migrantů mezi země unie podle kvótového klíče.
Nejmenovaný vysoce postavený unijní diplomat v rozhovoru s novináři zdůraznil především potřebu řešení kořenů migrační krize v zemích, odkud se lidé na cestu do Evropy vydávají.
Připomněl, že za úspěchem evropské protipirátské operace Atalanta stála také intenzivní komunikace s „lidmi na břehu“, aby pochopili, že pirátství se nevyplácí a nikam nevede. Atalantě jistou dobu velel právě Credentino a operace je zmiňována jako do určité míry model pro nynější plánovanou akci.
Sedmnáctá operace v rámci obranné politiky EU
EUNAVFOR-Med se po svém startu stane sedmnáctou operací v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky (CSDP) Evropské unie. Společné náklady na přípravnou fázi a roční trvání, na které existuje schválený mandát, jsou vyčísleny na 11,8 milionu eur (asi 318,5 milionu korun).
Mandát předpokládá tři fáze operace. V první se jedná o odhalování a sledování migračních sítí pomocí zpravodajských prostředků a hlídkování na volném moři. Zjištěné údaje by měly být sdíleny také s evropskými agenturami jako je Frontex, Europol, Evropský podpůrný azylový a migrační úřad, ale i další evropské mise v rámci CSDP.
Další fáze předpokládají souhlas RB OSN
Druhá fáze předpokládá možný vstup evropských sil na palubu plavidel, u nichž existuje podezření, že jsou používány k převáděčství nebo k obchodování s lidmi. Mělo by být možné je prohledat, zajistit či za podmínek mezinárodního práva odklonit z kurzu. Ve výsostných vodách, například Libye, mandát takový postup umožní v souladu s platnou rezolucí Rady bezpečnosti OSN nebo se souhlasem dotčeného pobřežního státu. Obou těchto podmínek se ovšem evropská diplomacie teprve chystá dosáhnout.
Ve třetí fázi mandát předpokládá, opět se souhlasem dotčené země a rezolucí Rady bezpečnosti OSN, „přijetí veškerých nezbytných opatření proti plavidlu a souvisejícím prostředkům“. Mandát přímo zmiňuje možnou likvidaci lodí, či znemožnění jejich dalšího provozu.
Jisté nyní je, že v červnu by členské země měly odsouhlasit zahájení první fáze operace. Před přechodem k dalším fázím by měla osmadvacítka vždy posoudit, zda byly splněny příslušné podmínky a vzít v potaz právě přijetí rezoluce OSN a získání souhlasu dotčených zemí.
