Ministři Evropské unie se rozhodli přistoupit k ročnímu prodloužení sankcí vůči Rusku. Důvodem k tomuto kroku je stále trvající anexe Krymu a Sevastopolu. Firmy si už pomalu na tuto sankce zvykly, shodují se nejen oslovení ekonomové, ale i závěry výzkumných studií.
Většina firem se už v sankčním režimu naučila fungovat, uvedl Lukáš Kovanda ze společnosti Cyrrus. „Vývoz do Ruska byl letos během prvních čtyř měsíců roku vyšší než ve stejném období let 2015 a 2016,“ uvádí Kovanda s tím, že sankce proti Rusku se spíše stávají nástrojem prosazování ekonomických zájmů jak zemí Evropské unie, tak Spojených států.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Petra Sobíška české exporty rostou kvůli výrobkům, na něž se sankce nevztahují. „Prodloužení sankcí tedy poškozuje firmy spíš v tom smyslu, že oddaluje vznik nových exportních příležitostí, které se jistě objeví po ukončení sankcí,“ dodává.
Změnit dynamiku sankcí může administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, která je chce zpřísnit kvůli údajnému vměšování do amerických voleb hlavy státu.
Berlínský institut, věnující se analýzám v oblasti ekonomicko-politických rozhodnutí, odhaduje ve své studii negativní vliv sankcí kvůli snížení exportu loni v celé EU na čtyři až sedm miliard eur, tedy 0,03 až 0,05 procenta HDP.
