Podle předsedy české vlády Bohuslava Sobotky přibývá zemí, které myšlenku společné pohraniční stráže EU podporují. „Roste poptávka, aby Evropská komise předložila konkrétní návrh, jak by taková společná evropská pohraniční stráž mohla vypadat,“ poznamenal český premiér. Pozitivně se podle něj vyjádřila naprostá většina účastníků summitu.
Agentura Frontex samotná bude v příštích měsících přeměněna v „operativnější orgán“, uvedl předseda tohoto jednání Donald Tusk. Cílem podle něj například je, aby Frontex měl právo z vlastní iniciativy vracet nelegální migranty, kteří nemají v EU nárok na azyl. Agentura by také měla dostat možnost působit aktivněji při ochraně vnějších hranic unie.
Členské země EU budou podle Tuska připraveny poskytnout o stovky víc pohraničníků a dalších odborníků Frontexu, ale také Evropskému podpůrnému azylovému úřadu (EASO) na vznik a podporu takzvaných hotspotů v Řecku a Itálii. Posílen by tak měl být vznik středisek, kde mají být migranti rychle identifikováni a registrováni.
Bohuslav Sobotka: Byl by to společný projekt, primárně financovaný z evropského rozpočtu
„Pokrok směrem ke skutečné ochraně hranic je podle mého názoru velmi významným úspěchem dnešní noci,“ podotkl Tusk. Ochrana evropského společenství a schopnost garantovat veřejný pořádek je podle něj prvořadým úkolem.
Podle Sobotky bude muset případná budoucí společná evropská hraniční služba pracovat vždy ve spolupráci se zeměmi na vnější hranici schengenského prostoru. Variantou je podle něj jak potřebné rozšíření pravomocí Frontexu, tak vznik zcela nové samostatné agentury.
Členské státy by měly ale vždy nabízet své experty. „Byl by to společný projekt, primárně financovaný z evropského rozpočtu. Konkrétní parametry musí teď předložit Evropská komise,“ poznamenal český premiér. Předpokládá, že návrh bude předložen ještě letos.
Se zvládáním migrace má pomoci i Turecko
Na summitu český premiér připomněl, že všechny státy visegrádské skupiny se podílí na ostraze vnější schengenské hranice v Maďarsku. Své policisty pro operaci poskytly ČR, Slovensko i Polsko. Je to podle něj příklad toho, jak může spolupráce při ochraně hranic vypadat.
Společný plán by měl pomoci Evropě zvládnout masivní migrační krizi, kdy právě přes Turecko míří do EU největší počty převážně syrských uprchlíků. „Naše intenzivní vyjednávání s tureckými představiteli zde, v Ankaře i v New Yorku v posledních několika týdnech směřovaly k jedinému cíli: Omezit migrační vlnu, která přes Turecko míří do EU,“ prohlásil Tusk.
Summit potvrdil „politickou podporu“ akčnímu plánu, jehož součástí má být finanční pomoc Turecku, snadnější přístup Turků k schengenským vízům a obnovení a urychlení rozhovorů o přístupu Turecka k EU. Debaty o konkrétní podobě tohoto plánu budou v příštích dnech následovat. Podle západních diplomatů by částka určená Turecku mohla dosáhnout výše až tří miliard eur (81 miliard korun).
Akční plán je podle něj významným posunem v tomto směru. Smysl však prý bude mít pouze, pokud příliv uprchlíků skutečně efektivně omezí. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Tuska doplnil s tím, že cílem akčního plánu je, aby uprchlíci ze Sýrie zůstávali v Turecku.
Různé evropské země ale mají s některými z těchto bodů problémy, upozorňují diplomaté. Kyperský prezident se například dnešní diskuse vůbec nezúčastnil.
