Dohoda má být způsobem, jak zastavit masivní příliv migrantů z Turecka do Evropy přes Balkán. Předseda Evropské rady Donald Tusk ale na tiskové konferenci na závěr summitu zdůraznil, že pro skutečné řešení uprchlické krize je třeba také zajistit vnější hranici EU a obnovit fungování schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol.
Davutoglu vyjádřil přesvědčení, že dohoda odradí migranty od toho, aby hledali pomoc pašeráků lidí při cestě do Evropy. Zároveň by podle něj měla podpořil legální imigraci. Dohodu označil za spravedlivou k oběma stranám, podle něj se ukazuje, že EU a Turecko mají společnou budoucnost.
Podle dohody by EU měla převzít z Turecka nanejvýš 72 tisíc syrských migrantů. Měla by pro to využít dosud neobsazená místa v již odsouhlasených programech přerozdělování a přesídlování migrantů. Pokud do vyčerpání tohoto počtu míst nepřestanou uprchlíci do Řecka přicházet, bude program zastaven.
Dohoda s Tur. nevyřeší celou migr. krizi. Může ale zastavit neleg. migraci na hlavní trase. EU získá čas na další opatření k ochraně hranic.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) March 18, 2016
Jednání o dohodě se protáhlo, během dneška se podařilo překonat čtyři hlavní konfliktní body. Největší spor panoval ohledně požadavku Turecka otevřít nové kapitoly přístupových rozhovorů s EU, což blokoval Kypr, který od Ankary marně žádá uznání kyperského státu. Věc je vyřešena slibem, že do konce června bude otevřena kapitola číslo 33 týkající se finančních a rozpočtových opatření. Otevření dalších kapitol v dohodě zmíněno není, Davutoglu ale vyjádřil naději, že v budoucnu budou přístupová jednání rychlejší.
Unie rovněž slíbila, že do týdne bude sestaven seznam projektů, které bude možné rychle podpořit už v rámci loni domluvených tří miliard eur (81 miliard korun). Po vyčerpání těchto peněz poskytne EU Turecku do roku 2018 podporu ve výši dalších tří miliard eur.
Podařilo se vyřešit i neshody o přesném termínu spuštění mechanismu vracení běženců i otázku legality celé věci. Podle dohody se návraty musí dít plně podle unijního i mezinárodního práva a běženci budou posuzováni individuálně, nikoli plošně. Na celý proces by měl dohlížet Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
