Po posledním útoku teroristické organizace Islámský stát (IS) na evropské půdě by se také měly zpřísnit podmínky pro držení zbraní či obchodování s nimi, stejně jako zlepšit výměna informací. Do konce roku chtějí členské země EU nalézt shodu s europarlamentem na pravidlech celoevropského registru pasažérů v leteckém provozu (Passenger Name Register, PNR).
„Cílem je mít jednoduchý, operativní a výkonný stupeň spolupráce na trvalém základě,“ řekl po mimořádně svolaném jednání lucemburský vicepremiér Etienne Schneider. Právě Lucembursko je nyní předsednickou zemí EU.
Schneider: Cílem je mít jednoduchý, operativní a výkonný stupeň spolupráce na trvalém základě
O dnešní setkání požádala Francie. Rozsáhlý teroristický útok v jejím hlavním městě vzal přesně před týdnem život 129 lidem. Unijní státy dnes opět podle Schneidera jasně vyjádřily solidaritu se zasaženou zemí. Už v úterý ministři obrany osmadvacítky vyhověli žádosti Francie poskytnout jí v případě potřeby vojenskou pomoc.
Francie a její ministr vnitra Bernard Cazeneuve před schůzkou tvrdě prosazovali nutnost dokončit jednání s europarlamentem o registru pasažérů v leteckém provozu ještě letos. „Některá opatření jsou potřeba ihned a musí být dohodnuta do konce roku,“ upozornil novináře ministr. Systém by se podle přijatých závěrů schůzky měl týkat i vnitrostátních letů, uvedl Schneider. Podmínkou je podle něj také dosažení shody s europarlamentem na „rozumné době“, po kterou budou záznamy uchovávány.
„Opravdu je potřeba už přijmout a nastavit systémy, kdy mezi sebou členské státy budou sdílet tyto informace,“ řekl novinářům český ministr vnitra Milan Chovanec. Jeho slovenský kolega Robert Kaliňák nechápe, proč se o PNR musí jednat už řadu let a věc stále blokuje Evropský parlament. „Naši občané si myslí, že takové seznamy se už dávno evidují. Není to tak,“ podotkl.
Chovanec: Opravdu je potřeba už přijmout a nastavit systémy, kdy mezi sebou členské státy budou sdílet tyto informace
Evropa a europoslanci si podle českého podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána musí vybrat, zda za každou cenu chránit soukromí či spíše život, bezpečnost a svobodu pohybu. „Chceme to druhé a lepší sdílení dat je cena, kterou za to musíme zaplatit,“ poznamenal.
Evropská komise už ve středu představila své první záměry v zájmu zpřísnění pravidel pro držení střelných, především poloautomatických zbraní a obchodování s nimi. „Má to naši maximální podporu,“ prohlásil Kaliňák. Evropská komise by podle něj měla v této věci navrhnout co nejpřísnější opatření. „Terorista beze zbraně není nebezpečný,“ myslí si v této souvislosti slovenský ministr.
Češi mají s těmito návrhy určitý problém, připustil český ministr vnitra Milan Chovanec. Je podle něj třeba, aby nová přísnější pravidla netrestala především ty, kdo vždy plnili své povinnosti. “Musí se hlavní důraz klást na nelegální zbraně”, uvedl ministr. O návrzích komise nyní budou jednat diplomaté členských zemí.
Schneider: Potřebujeme posílit kontrolu vnější hranice
„Potřebujeme posílit kontrolu vnější hranice,“ upozornil také Lucemburčan Schneider. „Mluvili jsme o tom dost, nyní musíme začít plnit dohody, nemáme na výběr, je to naše povinnost,“ řekl. Komise má proto podle přijatých závěrů navrhnout do konce roku změny schengenského kodexu tak, aby umožňovaly také systematickou kontrolu občanů zemí EU a jejich biometrických údajů. Tato data by mělo být možné porovnávat s relevantními databázemi. Využívat by se přitom měla co nejvíce taková technická řešení, která umožní co nejplynulejší provoz na hranici.
Takzvaná “chytrá hranice”, kterou přijaté závěry několikrát zmiňují, ale bude podle ministra Chovance hudbou vzdálené budoucnosti. Češi však podle něj vítají posun debaty od “kvót na migraci” ke smysluplným opatřením jako je posilování Frontexu, Europolu, vysílání národních specialistů či snaha posunout budování hotspotů pro registraci migrantů především v Řecku tak, aby do EU byli puštěni jen ti, kdo splňují vše, co splňovat mají.
Kaliňák i Chovanec dnes také upozornili, že jen pět zemí EU - a ČR i Slovensko jsou mezi nimi - si vyměňuje informace o možných teroristech či „zahraničních bojovnících“ s Europolem. Právě lepší výměna informací, kromě jiného přes schengenský informační systém, je dalším z klíčových bodů, na nichž se dnes ministři v Bruselu shodli. Eurokomisař pro vnitro Dmitris Avramopulos dnes opět zmínil i nápad na vznik určité celoevropské zpravodajské služby, který ovšem nemá podporu členských států unie.
