Summit EU v Bruselu rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a s Moldavskem, oznámil na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel.
„Je to vítězství Ukrajiny. Je to vítězství pro celou Evropu. Je to vítězství, které motivuje, inspiruje a posiluje,“ reagoval na rozhodnutí summitu na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Otevření přístupových rozhovorů s Ukrajinou přitom při zahájení summitu odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Pro otevření přístupového procesu je potřeba souhlas všech 27 států. Orbán tvrdil, že Ukrajina není na přístupové rozhovor dostatečně připravena, a žádal, aby bylo téma zcela vyňato z programu summitu.
Hlasování bez Orbána
Podle diplomatických zdrojů Orbán před samotným hlasováním o zahájení přístupových rozhovorů odešel z jednacího sálu, předtím ale souhlasil s tím, že schvalování proběhne bez něj. „Nesouhlasí s tím rozhodnutím, nemění svůj názor, ale v zásadě se rozhodl nevyužít svého práva veta,“ řekl novinářům irský premiér Leo Varadkar.
„Postoj Maďarska je jasný: Ukrajina není připravena na start vyjednávání o členství v EU. Je to zcela nesmyslné, iracionální a nesprávné rozhodnutí začínat za těchto okolností rozhovory s Ukrajinou a Maďarsko svou pozici nezmění,“ uvedl k tomu na sociální síti X Orbán s tím, že Maďarsko se na tomto rozhodnutí nebude podílet.
Co je hlavními tématy summitu EU
Přístupové rozhovory s Ukrajinou
Hlavním tématem summitu EU v Bruselu bylo odhlasování přístupových rozhovorů s Ukrajinou. To se nakonec podařilo podpořit, i přestože maďarský premiér Viktor Orbán byl původně proti.
Podle diplomatických zdrojů Orbán před samotným hlasováním o zahájení přístupových rozhovorů odešel z jednacího sálu, předtím ale souhlasil s tím, že schvalování proběhne bez něj.
Revize rozpočtu
Společné finance byly dalším klíčovým tématem, jež unijní lídři museli na summitu projednat. Evropská komise vzhledem k pokračující válce na Ukrajině a vysoké inflaci navrhla úpravu unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, respektive jeho navýšení zvýšením příspěvků členských států.
V rámci revize rozpočtu EU měl být schválen také další pomocný balíček pro Ukrajinu ve výši padesáti miliard eur. Tento krok však zkomplikoval Orbán, který využil své právo veta. Revize rozpočtu tak nebyla schválena a odsouvá se na začátek příštího roku.
Český premiér Petr Fiala rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů ocenil. „Jde o důležitý signál jednoty, zvláště v těchto těžkých časech, kdy se objevují různé předpovědi, že jsme už unaveni,“ řekl.
Cesta na řadu let
Kyjev na cestě do Evropské unie nadále čelí řadě překážek, Evropská komise kritizuje mimo jiné míru korupce v zemi. Rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů je ale přesto vnímáno jako zásadní krok, který přinejmenším přispěje k posílení morálky obyvatel země bránící se ruské agresi.
Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. A EU se zavázala zahájit přístupové rozhovor s Bosnou a Hercegovinou, jakmile se země do nezbytné míry přiblíží přístupovým kritériím. Evropská komise by to měla posoudit už v březnu.
Evropská komise v listopadu doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Moldavskem a Bosnou a Hercegovinou. Unijní exekutiva ale zároveň upozornila, že Ukrajina musí před zahájením přístupových rozhovorů zavést legislativu posilující ochranu menšin, nové protikorupční zákony a a regulovat lobbying v souladu se standardy EU.
Na nutný pokrok v boji s korupcí upozorňovala hodnotící zpráva i v případě Moldavska.
Rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů startuje proces, který v minulosti mnohdy trval řadu let. V případě Chorvatska, poslední země přijaté do Evropské unie, jednání o přistoupení trvala deset let.
