Hlavním tématem dvoudenního summitu Evropské unie, který ve čtvrtek odstartoval v Bruselu, je zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a už teď je jisté, že prezidenty a premiéry unijních zemí nečeká snadné vyjednávání. Nejtěžším úkolem bude přesvědčit šéfa maďarské vlády Viktora Orbána. Ten jako jediný evropský lídr dopředu avizoval, že otevření přístupového procesu, pro nějž je potřeba souhlas všech 27 států, nepodpoří. Podle odborníků může nynější schůzka státníků odhalit, jaká je Orbánova skutečná motivace.
„Může jít o klasickou transakční mentalitu, kdy se Orbán snaží využít svého práva veta, aby výměnou za podporu Ukrajiny získal něco pro Maďarsko,“ myslí si výzkumná pracovnice Institutu Europeum Jana Juzová. Pokud je tomu tak, mohla by ho obměkčit skutečnost, že Evropská komise těsně před začátkem summitu odblokovala Maďarům deset miliard eur (asi 245 miliard korun) z unijních fondů, které jim dříve zmrazila kvůli pochybám o stavu demokracie v zemi.
„Druhou a mnohem problematičtější variantou je, že Orbán skutečně je jakýmsi proruským trojským koněm v Evropské unii a snaží se napomáhat Putinovým zájmům. V tomto případě by jej ani uvolnění peněz pro Maďarsko přesvědčit nemuselo,“ varuje Juzová.
„Trucování“ maďarského premiéra může mít i čistě politické důvody. „Orbán svým voličům dlouhodobě tvrdí, že pomáhání Ukrajině prohlubuje jejich vlastní ekonomické problémy. Dostal se tak do pozice, kdy by pro něj bylo obtížné podporu Kyjeva vysvětlit doma, zvlášť když příští rok bude jeho strana potřebovat hlasy svých příznivců u voleb do Evropského parlamentu,“ domnívá se analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas.
Obě analytičky se shodují, že je velmi nejisté, zda se unijním lídrům včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS) podaří Orbána přemluvit, a k dohodě možná dojde až na dalším summitu v březnu 2024. Také samotní politici zjevně očekávají těžká jednání, což dokládá fakt, že většina z nich má hotely v Bruselu zamluvené až do soboty, přestože summit oficiálně končí o den dříve.
VIDEO: Co jste nevěděli o Viktoru Orbánovi?
Ačkoli se Ukrajina nestane plnohodnotným členem evropského bloku ještě řadu let, zahájení přístupových rozhovorů je jak pro ni, tak pro zbytek Evropy nesmírně důležité. „Zaprvé je zde silná symbolická rovina – ukázat Ukrajincům, kteří umírají ve válce s Ruskem, že Evropská unie stojí za nimi a jejich úsilí není zbytečné. Zadruhé je otevření dialogu významným prvním krokem na dlouhé a náročné cestě, během které Ukrajina bude muset slaďovat svoji legislativu i fungování s evropskými standardy. Není důvod tento první krok dále oddalovat,“ vysvětluje Juzová. „Snaha Ukrajiny dál se integrovat do evropského společenství byla koneckonců i jednou z příčin ruské invaze,“ připomíná Kazlauskas.
V neposlední řadě by zahájení přístupového procesu mělo Evropské unii zajistit lepší kontrolu nad nemalými finančními prostředky, které Ukrajině posílá na boj proti ruské agresi a poválečnou rekonstrukci. „Sedmadvacítka tak bude schopna zajistit, že se Ukrajina vyvíjí směrem k fungující demokracii a vládě práva, což je vlastně v zájmu celého západního světa,“ podotýká Juzová.
Právě společné finance budou dalším klíčovým tématem, jež unijní lídři musejí na summitu projednat. Evropská komise vzhledem k pokračující válce na Ukrajině a vysoké inflaci navrhla úpravu unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, respektive jeho navýšení zvýšením příspěvků členských států. I kolem této otázky se očekávají bouřlivé debaty. „Spořivější země, jako je Německo nebo Rakousko, nechtějí žádné velké navyšování a prosazují spíše přerozdělení již existujících peněz z jiných oblastí,“ říká Juzová.
V rámci revize rozpočtu EU by měl být schválen také další pomocný balíček pro Ukrajinu ve výši padesáti miliard eur. I tenhle krok zřejmě bude komplikovat Orbán, který chce, aby se daná částka nebrala přímo z rozpočtu. „Kyjev před začátkem zimy vojenskou a finanční podporu od Evropské unie zásadně potřebuje, což si evropské státy uvědomují, protože v sázce je i jejich bezpečnost. Jestli tedy Budapešť bude blokovat jednomyslnou shodu na dalším balíku, je pravděpodobné, že se 26 zbývajících členských států dohodne bez něj a budou Ukrajině pomáhat bilaterálně,“ soudí Kazlauskas.
Vedle Ukrajiny by Evropská unie teoreticky mohla na summitu otevřít přístupová jednání ještě s Moldavskem a Bosnou a Hercegovinou. Šance těchto zemí jsou však ještě menší než v případě Kyjeva. „Zatím to vypadá tak, že pokrok Moldavska bude svázán s pokrokem Ukrajiny, proto bych nečekala zahájení vyjednávání s Moldavskem, pokud nebude Maďarsko souhlasit s Ukrajinou,“ tvrdí Juzová. V případě Bosny je situace ještě složitější, protože tato země dosud neprovedla nezbytné reformy, jimiž ji Evropská komise pověřila. „Otevření přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou se proto v nejbližší době nečeká,“ konstatuje Kazlauskas.
