Europoslanci: Čínu jako tržní hospodářství neuznáme, když nesplní kritéria

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Vmenkov via Wikimedia Commons (CC BY SA 3.0)

Pokud Čína nesplní pět kritérií, jimiž Evropská unie definuje tržní hospodářství, nemůže jí být tento status automaticky přiznán, schválili europoslanci. V rozpravě, která se uskutečnila již v úterý, rovněž vyjádřili obavy o pracovní místa v EU a ochranu evropského průmyslu.

Evropská komise nedávno ukončila veřejnou konzultaci v oblasti dopadů případného uznání Číny za tržní ekonomiku. Výsledky se aktuálně zpracovávají, jejich zveřejnění je naplánováno na červen. Komise musí do prosince rozhodnout, zda Číně status udělí. V případě, že se tak stane, omezilo by to pravomoci EU na uvalení cel na příliš levný dovoz z Číny.

I podle českých europoslanců Čína status tržního hospodářství v současné době nesplňuje. „Prioritou unie musí být ochrana domácího prostředí, ať už ocelářského, keramického či papírenského průmyslu, který musí čelit neférovým konkurenčním tlakům nebo nekalým praktikám. Proto je pro nás nezbytné, abychom si i do budoucna ponechali v EU možnost uplatnit stejně efektivní antidumpingová opatření, jako máme dnes,“ uvedla europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

„My vítáme Čínu jako prosperující ekonomiku, je jejím objektivním zájmem dodávat na co nejvíc trhů. To vymýcení chudoby, ke kterému tam v posledních letech dochází, je neuvěřitelné,“ říká komunistická europoslankyně Kateřina Konečná.

Má ale obavy, jaký dopad by udělení statusu v současné době mělo hlavně na oceláře. „Dokud se s Čínou nepodaří dohodnout, že by se to například ocelářského průmyslu netýkalo, dokud komise nevyvrátí naše obavy, že to může znamenat ztrátu milionů pracovních míst, tak s tím nemůžeme souhlasit,“ dodala.

Problém dumpingového zboží

„Naše frakce je proti uznání statusu tržního hospodářství pro Čínu. Vzhledem k současné situaci, a to i navzdory pokroku, Čína není tržní ekonomikou,“ uvedl italský europoslanec Gianni Pittella z frakce socialistů.

Podobně reagují i další parlamentní frakce. „Je zřejmé, že Čína není tržní ekonomikou podle našich standardů. Nicméně tato debata je o nalezení správného způsobu, jak se v budoucnosti vypořádat s dumpingovým zbožím z Číny. Nesmíme přijímat předčasné závěry, musíme pracovat na základě řádné právní analýzy a komplexního posouzení dopadů,“ uvedl německý europoslanec Alexander Graf Lambsdorff z frakce evropských liberálů.

„Jakýkoli legislativní návrh ze strany komise musí být plně v souladu se závazky EU vyplývajícími z právních předpisů WTO,“ dodal. Jak ho doplnila jeho nizozemská kolegyně Marietje Schaakeová, pokud jde o situaci v Číně, existují obavy zejména ze státních zásahů, vytvoření nadměrných kapacit a kvůli nedostatku transparentnosti.

Když Čína v roce 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO), její členové oznámili, že Peking ještě neukončil proces přechodu k tržnímu hospodářství. Čína tehdy umožnila ostatním členům WTO uplatňovat vůči jejímu vývozu opatření vztahující se na netržní hospodářství. V praxi to znamenalo vyšší antidumpingová cla.

Čína ale tvrdí, že její přístupový protokol k WTO z roku 2001 stanovuje, že přechod země k tržnímu hospodářství bude po 11. prosinci 2016 automaticky uznán. Země ale nyní splňuje pouze jediné z pěti technických kritérií EU, kterými unie definuje tržní hospodářství.