S návrhem na vyslovení nedůvěry přišla protievropská parlamentní frakce EFDD, k níž se přidala i skupina nezařazených europoslanců. Celkem požadavek podpořilo 76 členů parlamentu, včetně předsedy britské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage či Marine Le Penové z francouzské Národní fronty (FN). Pro pád komise nakonec hlasovalo více eurozastupitelů, ovšem výrazně méně, než bylo pro odvolání komise zapotřebí. Pro odvolání komise hlasovalo 101 z celkových 751 europoslanců, 461 jich bylo proti.
Média odhalila, že Lucembursko uzavíralo s firmami jako byly Apple, Ikea, Pepsi či Deutsche Bank tajné dohody a umožňovalo jim platit daně mnohonásobně nižší, než kdyby danily v domovských zemích. Ty tak kvůli dohodám z let 2002 až 2010 přišly o daňové příjmy v řádu miliard eur ročně. Aféra zvaná Luxleaks vzbudila velké rozhořčení a Juncker za ni přijal politickou odpovědnost, trvá ale na tom, že postup lucemburské vlády byl v souladu s právem.
Pro pád komise bylo potřeba dvoutřetinové většiny odevzdaných hlasů, která by zároveň představovala většinu všech europoslanců. Proto bylo prakticky od počátku jasné, že návrh nemá šanci projít. To, že komise tentokrát určitě nepadne, pak zpečetila pondělní debata europoslanců ve Štrasburku, během níž Junckera podpořili zástupci největších parlamentních frakcí.
