Eurozóna má pátého maroda. Je jím Kypr

Kypr

Kypr Zdroj: E15

Ze tří nemají být jen čtyři, ale hned pět. Řeč je o státech eurozóny, které musí požádat o mezinárodní finanční pomoc zbytek klubu a Mezinárodní měnový fond. V záchranné síti jsou Řecko, Irsko a Portugalsko, na spadnutí je Španělsko a sestavu má doplnit Kypr. Údajně už po neděli, napsal deník Financial Times Deutschland (FTD).

Kyperská média vyčíslila, že se republice (řecká část rozděleného ostrova, nezávislé turecké území uznává jen Turecko) nedostává deset miliard eur. Vláda tuto částku nepotvrdila a mluví o výrazně nižší sumě, konkrétně o třech, nanejvýš čtyřech miliardách.

„Rozhodnutí padne příští týden,“ odvolávají se FTD na kyperské vládní zdroje. Kypr, který přebírá v červenci předsednictví v Radě EU, dosud opakovaně tvrdil, že si půjčí u třetích zemí. Na seznamu vyvolených stojí nejvýše Rusko, které poskytlo Nikósii v loňském roce 2,5 miliardy eur.

Příčinou mizerie jsou podobně jako ve Španělsku banky. Ty jsou z historických důvodů silně napojené na řecké peněžní ústavy a v důsledku nuceného oddlužení tradičního partnera přišly o miliardy eur. Bance Cyprus Popular akutně schází 1,8 miliardy. „Jsme odkázáni na finance pro rekapitalizaci našich bank,“ připustil ministr financí Vassos Shiarly.

Injekce pro peněžní domy by v případě žádosti šly ze současného záchranného fondu EFSF, nebo z jeho nástupce ESM. Půjde-li skutečně o deset miliard, čemuž by odpovídala rozsáhlost kyperského bankovního sektoru s celou řadou zahraničních účastí, čeká Kypr regulérní sanační program včetně podmínek, jaké znají politici z podobně postižených zemí.

Evropská komise minulý měsíc Nikósii vyzvala, aby přijala úsporná opatření a začala snižovat schodek rozpočtů veřejných financí ze 6,3 na slíbených 3,4 procenta. Termínem, dokdy má být známo, jak postavit kyperské banky na nohy, je 30. červen. Tedy poslední den dánského předsednictví.

Kypr se stal členem Evropské unie spolu s Maltou a osmi zeměmi bývalého východního bloku v květnu 2004. Do měnové unie vstoupil k 1. lednu 2008. Kypr je čistým plátcem do unijního rozpočtu, protože odevzdává více, než přijímá. Ekonomika stojí z 81 procent na službách a turistice. V uplynulých třech měsících snížily ratingové agentury Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch úvěrovou důvěryhodnost jak státu, tak tamních bank. Inflace se drží nad unijním průměrem, sedmiprocentní nezaměstnanost je nejvyšší za 35 let.