Eurozóna odklepla půjčku pro Kypr, ten ale hned žádá další peníze

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: EUCyprus - Wikimedia Commons

Ministři financí eurozóny schválili záchranný balíček pro Kypr ve výši deseti miliard eur. Půjčku musí ještě schválit národní parlamenty členů měnové unie. Nikósie ale už nyní signalizuje, že bude žádat o další formy finanční pomoci.

Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem na setkání v Dublinu uvedl, že objem záchranné půjčky se nebude navyšovat, přestože se ukázalo, že Kypr bude oproti původním předpokladům potřebovat více peněz.

Záchranný fond eurozóny z celkové částky poskytne devět miliard eur, zbytek dodá Mezinárodní měnový fond. Kypr si musí vlastními silami obstarat dalších 13 miliard eur, dosud počítal se sumou jen 7,5 miliardy eur. Podle podmínek půjčky Nikósie zabaví část vkladů v kyperských bankách s hodnotou nad 100 tisíc eur, věřitelé a klienti Bank of Cyprus a banky Laiki musí počítat se ztrátou až deset miliard eur. Zbylé peníze stát sežene prostřednictvím zvyšování daní, prodejem zlatých rezerv a privatizací, která se dotkne pětiny státního majetku.

Jak uvedly zdroje agentury DPA, kyperská vláda už parlamentu předložila první návrhy úspor. Zahrnují výrazné snížení platů státních zaměstnanců a důchodů, poroste naopak daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických osob a další daně.

Kypr chce další pomoc, šancí jsou dotace

O případné další mezinárodní pomoci dnes jednal kyperský premiér Nikos Anastasiadis s evropským komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Ollim Rehnem. Požadovanou částku prezident neupřesnil, podle evropských úředníků by nicméně dodatečná podpora nemusela znamenat navýšení záchranného úvěru, protože by se jednalo o jinou formu pomoci.

Podle úředníků oslovených agenturou Reuters by Kypr mohl stejně jako už dříve Řecko získat úlevy při čerpání peněž z evropských strukturálních fondů. V prvních letech vyplácení dotací by tak získal větší část z celkové dotace, zatímco obvykle se peníze vyplácejí po stejně velkých dílech.

Jednání vyvolávají nejistotu

Přestože pomoc pro Kypr je zatím nejmenším záchranným balíčkem pro člena eurozóny, její vyjednávání provázel podle analytiků chaos a nešťastná prohlášení, která podkopala důvěru investorů v eurozónu. „Dohoda o Kypru nemá vůbec žádného vítěze. Každá větší země a instituce byla poškozena, další potenciální jednání tak zřejmě budou obtížná,“ řekl deníku The Wall Street Journal ředitel poradenské společnosti Eurasia Group Mujtaba Rahman.

Podle oficiálních odhadů se kyperská ekonomika letos propadne o devět procent a příští rok o čtyři procenta. Nezávislí experti ale tato čísla považují za příliš optimistická.

David Klimeš: Jen ne druhý Kypr

Ilona Švihlíková: Kypr jako průzkum bojem