České ústavy mají mnohem menší expozice, ČSOB má v italských státních bondech dvě miliardy korun, Komerční banka zhruba osm miliard a Česká spořitelna tvrdí, že nic.
Italské dluhopisy nakupovala v rámci devizových rezerv i Česká národní banka, která jich ke konci roku evidovala za 17,9 miliardy korun. Podle Petry Hájkové Itálie řádně splácí úroky i jistinu. „S ohledem na vývoj expozice vůči Itálii neočekáváme, že bychom na investici do italských vládních dluhopisů prodělali.“
Itálie však v uplynulých dnech nahnala investorům řádný strach. Náklady na desetiletý dluhopis se přiblížily k šesti procentům ročně, přičemž analytici se shodují, že na sedmi procentech už nebude Itálie schopna financování dluhu – který představuje zhruba 120 procent HDP země a po Řecku je v Evropě druhý největší – utáhnout.
Vývoj v Itálii představuje značné riziko. Italové jsou totiž po USA a Japonsku největším emitentem dluhopisů na světě. Zahraniční banky drží zhruba polovinu italského dluhu, přibližně 700 miliard eur. Z nich přes třetinu mají francouzské banky, německé ústavy drží v italských dluzích 116 miliard eur. Řecko je tak proti Itálii pro Evropu jen mikroproblémem. Itálie se zavázala, že urychleně přijme úsporný plán a do roku 2014 zvládne vyrovnat rozpočet. To však výši státního dluhu neřeší. MMF doporučil Itálii, ať spoří a zároveň nastartuje ekonomický růst. To je ovšem skoro neřešitelný úkol pro zemi, jejíž ekonomika v letošním prvním čtvrtletí skončila lehce nad nulou.
Kapitálové trhy proto volají po tom, aby evropští představitelé nalezli jednoznačné řešení dluhové krize v eurozóně. Otázka je, zda takové řešení vůbec existuje a zda se Evropa během léta dokáže shodnout: spíše to vypadá na odsun problému na podzim.
Ilustruje to snaha lídrů EU z počátku týdne, kdy napětí na trzích způsobené Itálií eskalovalo, svolat na zítřek kvůli dluhům mimořádný summit. Včera se objevily zprávy, že zřejmě nebude, neboť s ním nesouhlasí Německo – řešení podle něho klidně počká do září.
Září bude klíčový okamžik – Řecku totiž dojdou peníze. Na zvládnutí pomoci této zemi do značné míry závisí další vývoj v Evropě, protože eurozóna nemá prostředky na záchranné balíky pro ohrožené Španělsko či Itálii. Řada finančníků – například George Soros – upozorňuje, že nějaká forma bankrotu Řecka je nevyhnutelná. Evropu v každém případě čeká bolestivá vlna takzvaného deleveragingu, tedy splasknutí dluhové bubliny, která strhla pod niky i celé státy a už není čím ji financovat. Osud eurozóny pak záleží na tom, zda se panika nerozšíří na další země.
Budoucí šéf Evropské centrální banky Mario Draghi včera apeloval na evropské lídry, aby přišli s jasným sdělením, které by zabránilo nákaze trhů, jež ohrožuje společnou měnu. „Je nezbytné jasně sdělit politické cíle, možné nástroje a množství zdrojů, které jsou k dispozici. Abychom se ujistili o stabilitě eurozóny i společné měny,“ apeloval šéf italské centrální banky.
Výnosy irských dluhopisů stouply na maxima, řecké šly také nahoru
Výnosy irských státních dluhopisů vystoupily na rekordní hodnoty a s nimi se zvýšily i výnosy řeckých obligací. Investoři reagovali na to, že mezinárodní ratingová agentura Moody’s v úterý snížila irský rating o jeden stupeň na spekulativní úroveň. Dál se naopak snížily tlaky trhu na italské a španělské dluhopisy. Výnos irské obligace se splatností deset let vzrostl až o 0,61 procentního bodu na nové maximum 14,29 procenta. Řecké výnosy se zvýšily o 0,12 procentního bodu na 17,17 procenta. Irská vláda, která má díky finanční pomoci peníze na provoz k dispozici do konce roku 2013, sdělila, že dělá, co může, aby dala své finance do pořádku.
