Evropa se polských změn spíše obává

Beata Szydlová a Jaroslaw Kaczynski

Beata Szydlová a Jaroslaw Kaczynski Zdroj: CTK

Nejen liberálně orientovaní Poláci, ale i sousední státy vnímají změnu vlády v Polsku s určitou nedůvěrou. Jedna z nejzdravějších postkomunistických ekonomik dosud sázela na co největší liberalizaci a volný trh, nyní se ale hodlá více zaměřit na řešení sociálních problémů nízkopříjmových skupin. Na to už zareagovaly trhy, krátce po volbách znatelně klesly akcie některých velkých polských bank.

Občanská platforma, která utrpěla ve volbách odliv voličů, si hospodářsky vedla velmi zdatně, vždyť polská ekonomika za poslední dekádu vzrostla o téměř 50 procent. Vláda dokázala ukázkově čerpat z evropských dotací, dařilo se jí přitáhnout investory a rozpočet držela na uzdě. Málokdo je takový optimista, aby něco podobného očekával od strany, která voličům slíbila opětovné snížení důchodového věku.

PiS je uskupením těch, kteří nedůvěřují EU a netouží po vstupu do spolku zemí platících eurem. Je ale zároveň nedůvěřivé vůči Rusku a očekává se, že bude tíhnout k prohloubení spolupráce s NATO. Moskva nečeká, že by se vztahy obou zemí mohly zhoršit, mluvčí Kremlu prohlásil: „Vždy jsme stáli o dobré vztahy s Polskem. Chceme je i nadále, ale lásku si nelze vynutit.“

Pro Česko je Polsko třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem. Loni jsme do Polska vyvezli zboží za více než 214 miliard korun, z Polska k nám v roce 2014 zamířily produkty v hodnotě 242 miliard korun.