Průzkum rovněž ukázal, že sedm občanů z deseti souhlasí s tím, že ekonomicky výhodné by mohlo být snížení dovozu fosilních paliv do EU. Komise si výsledek práce sociologů pochvaluje.
„Tento průzkum je pro představitele EU jasným signálem, že v zájmu udržitelného ekonomického oživení je nutno rázně jednat v oblasti klimatu. Pro nás v Komisi je to povzbuzení, abychom se v Evropě nadále o ambiciózní opatření týkající se klimatu zasazovali,“ prohlásil předseda Komise José Manuel Barroso.
Komisařka odpovědná za oblast klimatu Connie Hedegaardová si ještě přisadila: „Doufám, že představitelé EU budou naslouchat a podle toho také jednat na zasedání Evropské rady koncem tohoto měsíce, kde budou projednávat naše návrhy pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030.“
Parametry průzkumu ovšem k podobným obecným soudům nevybízejí. Předně se ho ve všech členských státech EU zúčastnilo necelých 28 tisíc obyvatel. To je vzorek, který odpovídá 0,007 procenta unijní populace. Českých deset milionů obyvatel reprezentovala tisícovka respondentů.
Na placení nákladů se Evropanů nikdo neptal
Potíž s jednostrannou interpretací výzkumu, k níž se uchýlila Komise, je také v tom, že sociologové se ptali jen na to, jestli je podle Evropanů klimatická změna hrozbou, jestli boj proti ní představuje šanci pro zaměstnanost, zda by vlády měly stanovovat závazné cíle pro obnovitelné zdroje energie nebo energetické úspor či zda je prospěšné omezovat import fosilních paliv.
V průzkumu chyběla otázka, zda jsou občané Evropy ochotni za tyto změny v energetice také náležitě zaplatit. Ať už jde o vyšší ceny elektřiny kvůli podpoře obnovitelných zdrojů, dražšímu topení kvůli přechodu z uhlí na plyn, nebo o dotace na zateplování domů, na které se budou muset složit z daní.
Nejspíš proto mohli být v průzkumu největšími zastánci ekonomické prospěšnosti boje se změnami klimatu a obnovitelných zdrojů Španělé. Přestože jejich vláda ve velkém osekává štědrou podporu obnovitelných zdrojů, kterou tamní ekonomika zápasící s vleklou krizí nebyla schopna unést.
Je to vážný problém
Devět z deseti oslovených Evropanů považuje změnu klimatu za vážný problém. Velká většina (69 %) se domnívá, že jde o „velmi vážný“ problém, a 21 problém si myslí, že jde o problém „dost vážný“. Češi jsou na úrovni průměru EU.
Sedmdesát procent dotázaných Evropanů souhlasí s tím, že snížení dovozu fosilních paliv by bylo pro EU z ekonomického hlediska přínosem, 26 procent souhlasí úplně a 44 procent spíše souhlasí. Nejčastěji vyjádřili úplný souhlas respondenti ve Španělsku (45 %), Rakousku (40 %), na Kypru (38 %), v Irsku (37 %), v Portugalsku (34 %) a na Maltě (34 %). Češi plně souhlasí z 18 procent, dalších 51 procent spíše souhlasí.
Naprostá většina osloveného vzorku podpořila vnitrostátní opatření v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. 92 procent respondentů se domnívá, že je důležité, aby jejich vláda podpořila zlepšení energetické účinnosti do roku 2030, přičemž více než polovina (51 %) uvádí, že je to „velmi důležité“. Pokud jde o obnovitelné zdroje energie, 90 procent je toho názoru, že je důležité, aby jejich vláda stanovila cíle na zvýšení obnovitelných zdrojů, a 49 procent to považuje za „velmi důležité“. V Česku jsou cíle pro obnovitelné zdroje velmi důležité podle 38 procent dotázaných, a spíše důležité pro 47 procent respondentů. Podobný poměr je i u cílů pro energetickou účinnost.
