Evropská komise chce do obnovy evropských ekonomik vložit 750 miliard eur

Summit EU v Bruselu: předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyenová

Summit EU v Bruselu: předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyenová Zdroj: Reuters

Sídlo Evropské komise v Bruselu
2 Fotogalerie
ČTK

Evropská komise chce v rámci pokrizové hospodářské obnovy poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Část zemí sice dnešní návrh komise ocenila, řada států však dává najevo zásadní námitky a diplomaté očekávají náročná jednání. Český premiér Andrej Babiš považuje návrh komise za příliš velké zadlužení a chce usilovat o dosavadní tok financí do slabších ekonomik mladších členských zemí.

Plán obnovy dnes představila šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž je současná krize klíčovým okamžikem pro budoucnost evropského bloku. Půl bilionu eur z částky, kterou si komise plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur.

Záchranným fondem komise reaguje na největší ekonomický výpadek v historii EU, který způsobila koronavirová omezení. Prezidenti a premiéři zemí EU budou o návrhu fondu obnovy a víceletého rozpočtu jednat na summitu 19. června. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela by dohoda členských států mohla být hotova do letních prázdnin.

„Plán obnovy z těžké výzvy, které nyní čelíme, vytváří šanci. Nejen tím, že podpoří ekonomiky, ale také investicemi do budoucnosti. Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace totiž podpoří zaměstnanost a růst, odolnost naší společnosti a kvalitu našeho životního prostředí,“ řekla von der Leyenová při prezentaci návrhu komise v Evropském parlamentu.

Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci. Brusel hodlá začít dluh splácet po skončení příštího sedmiletého období od roku 2028. Maximální doba splatnosti má být 30 let.

Zatímco některé státy včetně nejpostiženějších zemí Itálie a Španělska daly dnes najevo spokojenost s tím, že velká část pomoci má být věnována právě nejzasaženějším regionům, část zemí předem avizovala neochotu podpořit společné půjčování na dluh.

„Suma 750 miliard eur, o kterou komise navrhuje rozpočet navýšit, je obrovská, dosahuje téměř tří čtvrtin celého stávajícího sedmiletého rozpočtu. Nevíme přesně, jaký bude splátkový kalendář, jen, že tuto sumu všechny členské státy budou splácet 30 let po roce 2027. Celkový objem rozpočtu navržený komisí je podle mého názoru příliš velký,“ sdělil ČTK český ministerský předseda Babiš.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes naopak vyzval k rychlé realizaci návrhu, německá kancléřka Angela Merkelová nicméně varovala, že jednání o zřízení fondu obnovy nebudou snadná. Cílem by podle ní mělo být spuštění fondu na začátku příštího roku.

Podle analytiků je návrh Evropské komise na obnovu evropských ekonomik třeba vnímat jako začátek debaty. Samotní ekonomové se přitom neshodnou na tom, zda je plán vůbec reálný. Prosazení a schválení plánů přitom bude podle nich velmi složité mimo jiné kvůli tomu, že by více než třetina pomoci měla směřovat jen do dvou zemí EU.