Evropská komise představila návrh nového rozpočtu EU. Státy zaplatí kvůli brexitu víc
Evropská komise zveřejnila návrh parametrů na další sedmiletý rozpočet Evropské unie mezi lety 2021–2027. Obsahuje řadu novinek, zjednodušení i změnu priorit evropské hospodářské politiky. Česká republika by tak v rámci kohezního fondu měla dostat o deset až patnáct procent méně peněz, naopak více prostředků dostane z jiných programů.
Evropská komise navrhla dlouhodobý rozpočet Evropské unie pro roky 2021 až 2027 ve výši 1,135 bilionu eur, asi 28,4 bilionu korun. To odpovídá 1,11 procent hrubého národního důchodu (HND) celé 27členné unie, což je o osm procentních bodů více než u současného rozpočtu, na který však přispívá 28 členů.
Hlavní složkou příjmů rozpočtu zůstane příspěvek z podílu na HND, který má dále vzrůst a částečně tak nahradit chybějící platby od třetí největší ekonomiky Evropy – Velké Británie. Ta dosud přispívá každý rok zhruba 13 miliardami eur, tedy 325 miliardami korun.
Do společného rozpočtu mají ale nové přispět i příjmy z obchodování s emisemi nebo například daň z plastů. V budoucnu – nejdříve v roce 2023 – budou společný rozpočet naplňovat i příjmy ze společné korporátní daně, tzv. CCCTB.
Změny mají nastat i na výdajové stránce. Opět se sníží dotace na zemědělství, a to o pět procent oproti současnému rozpočtu. Změny pravidel pak mají nastat i v rámci kohezního fondu, který má pomáhat s rozvojem ekonomicky slabších členů unie. Nově by se měla zohledňovat nejen výkonnost ekonomiky, ale i další faktory jako míra nezaměstnanosti nebo dopady klimatických změn na země.
Nová pravidla ovlivní i příjmy pro Českou republiku, která kvůli nim dostane z fondu méně peněz. Podle člena Evropského hospodářského a sociálního výboru Petra Zahradníka by tento propad mohl činit deset až 15 procent. Příjmy z tohoto fondu ale klesnou především kvůli rostoucí výkonnosti tuzemské ekonomiky. Regiony jako jihovýchod nebo Střední Čechy totiž v posledních letech překonaly hranici 75 procent HDP průměru EU, což je řadí mezi přechodné regiony, které mají menší nárok na tyto peníze.
„Na druhou stranu ČR bude dostávat více z jiných programů, třeba Horizon (věda a výzkum), CEF (Nástroj na propojování Evropy) nebo z nového programu Digotal Europe. Jejich podíl se v rámci rozpočtu výrazně zvýší," okomentovala ekonomická poradkyně Zastoupení Evropské komise v Praze Pavlína Žáková.
Další výraznou změnou bude snížení počtu programů z 58 v minulém rozpočtu na 37, které budou seskupeny do sedmi hlavních kapitol. Mezi nimi bude i zcela nová kapitola pro řízení migrace a ochrany hranic. Otázku bezpečnosti, která podle průzkumu Evropské komise, nejvíce rezonuje ve společnosti, pak bude řešit ještě další samostatná kapitola Bezpečnost a obrana, která bude nově zaměřena i na vojenskou mobilitu.
O návrhu komise nyní bude jednat europarlament a jednomyslně se na něm musí shodnout i členské země.
