Evropské země NATO Trumpa hned tak neposlechnou

Jednotky NATO v Polsku

Jednotky NATO v Polsku Zdroj: reuters

Jednotky NATO v Polsku
Jednotky NATO v Polsku
Jednotky NATO v Polsku
Jednotky NATO v Polsku
Jednotky NATO v Polsku
6
Fotogalerie

Přestože by členové Severoatlantického paktu měli na obranu vynakládat alespoň dvě procenta HDP, po léta na připomínky tohoto závazku reagovali velmi laxně. Některé země vybičovala k větším investicím do armády až ukrajinská krize a další současné hrozby, dopad má i příchod Donalda Trumpa do Bílého domu.

Americký prezident totiž dává po nástupu do funkce najevo, že jeho vyjádření z kampaně platí a černé pasažéry kolektivní obrany nehodlá tolerovat. Přesto je pravděpodobné, že řada států NATO stanovený limit v nejbližších letech nesplní.

V roce 2015 podle údajů Severoatlantické aliance splnilo finanční závazek vůči ní pouze pět z 28 zemí: Spojené státy, Řecko, Británie, Estonsko a Polsko. Odhady naznačují, že se loni jejich skupina nerozrostla.

Už v příštím roce by ale měly do klubu premiantů přibýt zbývající pobaltské země. Litvu a Lotyšsko silně zneklidňuje dění na Ukrajině a v žádném případě nechtějí spojencům poskytnout důvod k váhání s pomocí proti případné ruské agresi. Ještě v roce 2015 se přitom náklady těchto států na obranu pohybovaly kolem jednoho procenta.

V navyšování rozpočtu neustrnulo ani Estonsko, které letos pošle do armády o téměř šest procent peněz více než loni a jeho výdaje se tak dostanou na 2,2 procenta HDP.
Také Litva dává najevo, že alianční dvouprocentní závazek nepovažuje za strop a do roku 2020 se chce dostat na 2,5 procenta.

Výdaje na obranu zemí NATOVýdaje na obranu zemí NATO|E15

„Pan Trump má pravdu, když Evropě vysílá zprávu, že potřebuje více investovat do obrany. Je to skutečný budíček pro všechny členy Evropské unie,“ řekl před pár dny litevský ministr obrany Raimundas Karoblis.

Dalším adeptem na splnění požadavku je Francie, která v současnosti vynakládá kolem 1,8 procenta. Před časem slíbila, že se na dvě procenta dostane do roku 2025. Nyní ale v zemi sílí tlak, aby k tomu došlo o pět let dřív.


Vše o NATO čtěte zde >>>


„Musíme zůstat schopni zajistit ochranu Francie a Francouzů před celým spektrem hrozeb,“ argumentoval v tisku náčelník generálního štábu země Pierre de Villiers. Podle některých spekulací Paříž také doufá, že se po brexitu stane evropským lídrem NATO.

 Svůj obranný rozpočet výrazně posiluje i Německo. Letos vyčlení na armádu 37 miliard eur, téměř o dvě miliardy více než loni. Jenže i tak se dostane jen na 1,22 procenta HDP a naplnění závazku je tímto tempem v nedohlednu.

„Jdeme správným směrem, ale nemůžeme to zvládnout za jediný rok,“ podotkla ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Americké armádní noviny Stars and Stripes koncem ledna uvedly, že Berlín riskuje konfrontaci s Trumpem, který podle něj zřejmě nebude ochoten chápat, proč nejsilnější evropská ekonomika za limitem tak výrazně zaostává.

„Němci se dobře nepřizpůsobili novému americkému prezidentovi. Myslí si, že mohou používat stejné argumenty jako v případě předchozích administrativ, kdy zvýrazňovali jiné tipy příspěvků,“ citoval list experta na vojenský pakt Jorgeho Beniteze. Způsob modernizace branných sil kritizuje i armádní zmocněnec Spolkového sněmu Hans-Peter Bartels. „Jde to příliš pomalu, je zapotřebí změnit mentalitu,“ uvedl ve své výroční zprávě.

Také například Dánsko je připravené poslat armádě více financí. „Vidíme, že Rusové nyní rozmísťují v Kaliningradu rakety schopné zasáhnout Kodaň. To je samozřejmě vážné riziko,“ připouští šéf obrany Claus Hjort Frederiksen. Otevřeně ale dodává, že dostat výdaje z nynějších zhruba 1,2 procenta na dvě není realistické a nic na tom nezmění ani vojenské hrozby, ani Trumpův tlak.

Některé země mají ke splnění podmínky ještě dál. Pár aliančních členů dokonce v současnosti neposílá do obrany ani jedno procento. Kromě Kanady šlo v minulém roce o Lucembursko, Belgii, Španělsko a o Slovinsko.