Ve čtvrtek se v Bruselu sešli lídři zemí Evropské unie. Jedním z hlavních témat dvoudenního summitu je migrace. Země se chtějí dohodnout, jakým způsobem budou problematiku řešit. Český premiér Andrej Babiš ve středu vyřkl pochybnosti, že se společné řešení podaří najít.
Unijní státy dlouhodobě dělí různé názory, jak se s migranty vypořádat. Základní otázkou je však podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona to, zda státy hodlají držet spolu a poradit si s azylovou politiku společně, nebo se o to každý pokusí sám. Zdůrazňuje, že žádná země EU si nemůže myslet, že se jí migrační problém netýká a že snaha států řešit věc samostatně a bez evropské spolupráce nemůže být úspěšná.
Z jednání čtvrteční schůzky premiérů zemí visegrádské skupiny, jíž se účastnil i Macron, naopak vyplynul společný názor, že hlavní zodpovědnost za migranty mají v souladu se stávajícími unijními pravidly nést země, kde jsou migranti poprvé registrováni. Babiš míní, že by se mělo zamezit tomu, aby lodě s migranty vůbec vypluly. Podle Magdy Faltové ze Sdružení pro integraci a migraci to však není reálné.
Ve hře je několik návrhů, které se na summitu projednávají. Jeden z návrhů je zaměřený na výstavbu “regionálních vyloďovacích platforem". Předpokládá, že migranti, kteří by byli zachyceni na moři, by se navrátili do jiné africké země. Následně by bylo možné zjistit, kdo je ekonomickým migrantem nebo pašerákem a kdo uprchlíkem s nárokem na mezinárodní ochranu. V cestě k vybudování takových platforem by však mohly stát země severní Afriky, kde by se migranti měli vyloďovat. Navíc by to vyžadovalo úzkou spolupráci s OSN, aby se z těchto míst nestaly přelidněné a nebezpečné tábory, uvádí BBC.
Dalším návrhem je posílení unijní pohraniční a pobřežní stráže. Evropská komisenavrhujeinvestovat více peněz do agentury Frontex, která stráž zajišťuje, aby se stala efektivní silou. Ze současných 1300 pobřežních strážců (a 1500 rezervních), kteří jsou hlavně v Řecku, Itálii, Bulharsku a Španělsku, má být jejich počet navýšen na 10 tisíc do roku 2027. Posily by mohly rychle zasahovat v případě velkého návalu migrantů. Cílem je předejít chaotickým událostem migrační krize v roce 2015.
Evropská komise (EK) chce také navázat mnohem užší spolupráci s tranzitními zeměmi a domovskými státy migrantů. Slibuje si od toho především, že by byl větší počet lidí zastaven ještě před jejich “výjezdem”, a také možnost vrátit více neúspěšných žadatelů o azyl zpět.
Podle EK je míra návratnosti v současné době 36,6 procenta. Nutnost jednat přímo s africkými státy zdůrazňuje hlavně německá kancléřka Angela Merkelová. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker navíc upozornil na to, že vlády afrických zemí, s nimiž je komise v kontaktu, nehodlají připustit, aby za ně rozhodoval někdo jiný.
Nizozemský premiér Mark Rutte prohlásil, že se EU má pokusit uzavřít s africkými zeměmi dohodu podobné té s Tureckem, která na jaře 2016 prakticky zastavila migrační tlak na Balkáně. Prohlásil též, že až se sníží migrační tlaky na vnější hranici EU, bude možné soustředit se na pohyby migrantů uvnitř unie mezi jejími členskými státy a dohodnout se s východoevropskými státy a dalšími na tom, jak uvnitř unie sdílet zátěž.
