Speciální vízový program, který mnohým obyvatelům Hongkongu umožňuje zařídit si život v Británii, spustil emigraci z čínské autonomie. Nese s sebou i uvolňování míst k bydlení na hongkongském trhu. Počet prázdných bytů se tam může vyšplhat na 67 tisíc, což by bylo osmnáctileté maximum. Agentura Bloomberg odhaduje, že by odchozí v tomto roce mohli prodat nemovitosti až za 19,3 miliardy dolarů. Část z nich pak zřejmě skoupí pevninští Číňané.
Londýn nedávno začal nespokojeným obyvatelům Hongkongu, kteří mají nárok na britský pas, poskytovat pětiletá víza, předstupeň k plnému občanství. Bloomberg uvádí, že se tak z regionu letos do Spojeného království vystěhuje třináct až šestnáct tisíc domácností. Předpokládá, že prodají své byty, aby mohly financovat cestu a životní náklady na nové adrese.
Nárůst nabídky už se projevil. Největší realitní kancelář Centaline má v současnosti v katalogu o 44 procent více bytů než před rokem. Odborníci se však nedomnívají, že se přebytek projeví propadem cen. Zatím zůstávají stabilní, v průměru zhruba o pouhých pět procent pod maximem z roku 2019.
Na trhu se staršími byty se očekává spíše cenový růst o pět až deset procent. Zájem o koupě pohánějí levné hypotéky, uvolněné byty také snadno absorbují kupci z Číny. Realitní makléři hlásí významný meziroční růst jejich zájmu, který patrně souvisí s nadějí na konec omezení pohybu.
Hongkong se v posledních letech potýká s problémy. Protesty proti vedení oblasti a příchod koronaviru měly tvrdý dopad na jeho ekonomiku. Objevují se proto úvahy, že upadá a brzy ho v mnoha ohledech předežene sousední Šen-čen.
„Náš dlouhodobý výhled je, že Šen-čen bude centrem a Hongkong periferií. Lidé, kteří pracují v Šen-čenu, možná budou dojíždět z Hongkongu, kde budou ceny domů nižší,“ řekl Reuters pod podmínkou anonymity představitel čínské developerské společnosti.
Odliv lidí z Hongkongu na druhé straně přispívá k zájmu o nemovitosti v Londýně a jinde ve Spojeném království. Podle realitní agentury Hamptons International loni zečtyřnásobili svůj podíl na koupi bytů v nejdražších čtvrtích britské metropole na osm procent. Imigranti z bývalé kolonie ovšem nenakupují pouze byty k bydlení, ale v rámci hledání zdrojů obživy v nové lokalitě také k pronájmu.
