Stavím globální digitální platformu, říká zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková

Simona Kijonková, Zásilkovna

Simona Kijonková, Zásilkovna Zdroj: E15 Michael Tomeš

Simona Kijonková, Zásilkovna
Simona Kijonková, Zásilkovna
3
Fotogalerie

Zásilkovna roste ve středoevropského doručovacího obra. Navzdory pandemii zdvojnásobila svůj obrat a míří na Blízký východ. Chystá také nové produkty i velkou akvizici. Letos a příští rok plánuje na svých evropských trzích rozšiřovat boxy pro automatický výdej zásilek, které chce dostat v Česku i do těch nejmenších obcí. „Jakmile budu schopná naplnit letadlo do Dubaje, tak si ho pronajmeme a bude na něm logo Packety,“ odhaluje další cíl zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková.

Jak se za poslední rok změnil český e-commerce?

Zcela diametrálně. Lidé začali nakupovat daleko více typů zboží, i to, co byli dřív zvyklí zkoušet v obchodech. Internetové obchody na to celkem rychle zareagovaly například digitálními zkoušečkami. Růst segmentu za rok 2020 byl zhruba o 20 procent vyšší, než jsme předpokládali, a celá česká e-commerce vygenerovala loni 196 miliard korun. Očekávám, že letos bude nárůst velmi podobný.

Začali na internetu nakupovat i lidé, kteří ho do té doby k nákupům nevyužívali?

Jednoznačně vnímáme nástup prvouživatelů. Jenom v roce 2020 jsme měli 40 milionů přepravených zásilek, v letošním roce jich očekáváme přes 70 milionů. Dívali jsme se na počet zákazníků, kteří v loňském roce využili služeb Zásilkovny poprvé, a vidíme zde výrazný nárůst – meziročně o více než 100 procent. Ve srovnání s roky před pandemií jde přibližně o trojnásobné navýšení. Zajímavý byl také nárůst nákupu alkoholických nápojů, a to až v desítkách procent.

Jaký dopad to mělo na malé obchody, které byly zavřené po většinu uplynulého roku?

V České republice aktuálně máme téměř 4600 výdejních míst. Jsou to provozovatelé, kteří mají nějaké drobné podnikání v regionu a malou provozovnu. Ti jsou samozřejmě postižení pandemií nejvíce. Zhruba osm procent těchto živnostníků své podnikání ukončilo. Reálné dopady ale uvidíme, až skončí vládní podpora.

Existovala nějaká možnost, jak ve spolupráci s vámi těmto živnostníkům pomoci? Vy přece ta výdejní místa potřebujete.

Skutečně jsme se snažili velmi pomáhat, nejen tím, že naši spolupracující partneři měli možnost udržet provoz obchodu prostřednictvím výdejního místa. Díky němu máte neustále kontakt se svými zákazníky, takže jsme našim partnerům doporučili, aby začali prodávat své zboží distančně, buď na internetu, nebo začali využívat nějaký marketplace. Pomáhali jsme jim přesunout se z kamenného obchodu do digitálního maloobchodu, což se celkem ve velké míře povedlo.

Plně si uvědomuji, že Zásilkovna je tu díky těmto menším provozovatelům živností a jsme de facto most mezi jimi a e-commerce, který by nikdy nepřežil pandemickou situaci bez výdejních míst.

Nezměnili jste trochu svoji podstatu během toho pandemického roku? Nestáváte se čistě e-commerce společností?

Již od roku 2009, kdy jsem měla myšlenku na Zásilkovnu, tedy na byznys, který dneska realizujeme, jsem vždy měla v hlavě tento most. Jsem původem programátorka, vyvíjela jsem řešení pro internetové obchody. My jsme vždycky byli mostem. To, že začala jezdit červená auta s brandem Zásilkovny a spustila se síť výdejních míst, to jsou jen produkty, které trh potřebuje. Za dva měsíce přijdu s dalšími dvěma až třemi novými produkty.

Zásilkovna nikdy nebyla logistická firma, my jsme především technologická firma. Jinak bychom nikdy nerostli meziročně o 140 procent. Dokážeme se také flexibilně interně měnit. Packeta (vlastník Zásilkovny – pozn. red.) má 1500 zaměstnanců. A byli jsme schopni přejít na home office během jednoho víkendu.

Museli jste kvůli pandemii upravovat ještě nějaké procesy?

Dalším příkladem naší schopnosti rychle se přizpůsobit situaci jsou bezhotovostní platby. Do příchodu covidové doby víc než polovina zákazníků využívala cash on delivery, tedy platby v hotovosti na výdejních místech. A během covidové doby jsem udělala náročné manažerské rozhodnutí, kdy jsme příjem hotovosti omezili. A to ve všech státech, kde fungujeme, tedy i na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a v Rumunsku.

Vize mé firmy je digitální globální platforma. My se víc podobáme Amazonu než komukoliv jinému, když se podíváte na naše fungování, na to, jakým způsobem přicházíme na trh, jakým způsobem škálujeme. Dnes zpracováváme 400 tisíc objednávek denně. Na konci roku budeme mít 100 tisíc metrů čtverečních podlahové plochy dep a skladů.

Nechcete se tomu Amazonu podobat ještě víc? Třeba tím, že byste zastřešili prodej v jednotlivých e-shopech?

Rozhodně nikdy nebudeme prodávat ani nakupovat něčí zboží. Jsme tím, čím jsme byli vždy, tedy digitální platformou, pomáháme internetovým obchodům s expanzí, s logistikou a v budoucnu i s platbami. Pomáháme jim růst. Amazon prodává vlastní zboží a má agresivní cenovou politiku. Já žádný internetový obchod neplánuji. Pak už bychom pro e-shopy neměli žádnou přidanou hodnotu.

Mluvila jste o dvou až třech produktech, které připravujete. Můžete říct, o co se jedná?

Připravujeme několik nových projektů v rámci systému doručení, ale i v rámci virtuálních služeb, představíme je v červnu, takže teď nemohu být zcela konkrétní. Myslím, že tím řadu našich partnerů potěšíme. Nejenže máme vlastní produktové řady, ale rosteme i akvizičně. Dokončujeme obchod, který budu moci komunikovat až v létě.

Koho byste rádi koupili?

Už jsme v nějaké fázi dokončení. Jde o větší akvizici v zahraničí.

Jedná se o podobnou společnost, jako je Zásilkovna, nebo míříte na jiný trh?

Existují nějaké produktové řady a vy si kladete otázku, jestli je vyvinete vlastními silami, nebo se objeví někdo, kdo je pro vás akvizičně zajímavý. Pro nás by byl vývoj toho konkrétního produktu v dané zemi náročný, takže jsme se rozhodli pro akvizici. Je to vertikální i horizontální doplnění, jelikož budeme kupovat firmu v jedné ze čtyř středoevropských zemí, kde fungujeme. Doplňujeme tím portfolio, které dneska znáte.

Už jste zahájila expanzi na Blízký východ. Plánujete expanzi do dalších zemí?

Máme firmu v USA a ve Spojených arabských emirátech, konkrétně v Dubaji. Nedá se honit spoustu zajíců najednou. Také je třeba říci, že rok 2020, který byl ve znamení pandemie, naši expanzi velmi zbrzdil. Covid zbrzdil i vstup do Emirátů. Když jsem se snažila poprat s první pandemickou vlnou, tak jsem se snažila chovat jako řádný hospodář, takže pro mě bylo primární zachránit všechny zaměstnance a držet hotovost ve firmě. Letos jsme se opět vrhli na expanzní plány. Budeme se soustředit na Blízký východ. V tomto roce jde o devět zemí.

Jaké máte první dojmy z byznysu v Emirátech? Jak se to liší od evropského trhu?

Celkově mi tamní trh přijde velmi militantní a připodobnila bych ho k Číně. Všichni dodržují veškeré restrikce a podmínky. Nepotkala jsem nikoho, kdo by porušoval dohody. Do všech jednání jsem vstupovala s obrovskou pokorou a vědomím toho, že jsem v jiné zemi a musím přemýšlet nad tím, že ta kultura je skutečně odlišná, a nesnažit se někomu vnucovat tu moji.

Kdy budete mít vlastní letadlo, abyste do Dubaje mohli dopravovat zásilky?

Nepůjde o žádný private jet. Jakmile budu schopná naplnit letadlo na Blízký východ, tak to letadlo zčervená a bude na něm logo Packety. Nicméně ten stroj bude vlastnit letecká společnost, která se těmito lety zabývá. Budeme si samozřejmě letadlo i pilota pronajímat.

Definitivně jste se letos rozešli s Českou poštou. Skutečně Českou poštu k ničemu nepotřebujete?

My jsme ji tak nějak nepotřebovali nikdy. Tím, jak jsme digitální platforma, tak jsme se snažili pomoci internetovým obchodům. Realizovali jsme first mile, tedy takzvanou první míli těm malým internetovým obchodům, které neměly možnost svozu zásilek. Přijeli jsme do skladu e-shopu a odvezli jsme zásilku do depa našich logistických partnerů podle toho, jaké typy partnerů a jaké země ten e-shop využíval. A Česká pošta byla jedním z partnerů. Česká pošta nám nikdy s ničím nepomohla.

Naopak jsme České poště tou službou první míle zlevňovali celý proces. Škrtli jsme jim také náklady na třídění, protože jsme ty zásilky dovezli do dep podle toho, jak Česká pošta potřebovala. Když jsme se rozhodli zrušit tuto službu, tak tím byli postiženi jen ti malí podavatelé, tedy internetové obchody, které přes nás tu službu využívaly. My jsme vždy měli svou vlastní infrastrukturu, máme v Česku 15 vlastních dep, zpracováváme 400 tisíc zásilek denně, z toho pouze dva tisíce jsme předávali České poště, takže šlo jen o marginální část. 

Říkala jste, že jeden z těch projektů, který chcete uvést na trh, se týká doručování. Už provozujete Z-boxy, které chcete rozšiřovat jak v Česku, tak zahraničí. Máte službu Mezi námi. Bude ten chystaný projekt doplňovat tuto produktovou řadu?

Ano. Co se týká výdejních míst, máme jich 6800 po celé Evropě, v České republice přes 4600. Toto číslo bude dále narůstat. Už máme instalovaných 200 Z­ -boxů a do konce dubna už jich bude 500. Teď jsme dokončili veškeré výrobní procesy a Z-boxy se rozjíždějí do celé republiky. Rok 2021 je pro nás rokem automatizace. Do konce roku budeme instalovat šest tisíc výdejních sloupců a několik tisíc boxů.

Soustřeďujeme se na vesnice a menší obce do tisíce obyvatel. Je to velmi zajímavá strategie, nikdo jiný na trhu ji nemá. Máme již podepsané partnerství se 600 obcemi. Často tam vůbec nemají žádnou obslužnost, žádnou prodejnu. Takže vnímají ten box jako možnost kontaktu se světem. Boxy budou mít i možnost pro podání.

Proč jste si vybrali jako partnera pro umisťování Z-boxů společnost Lidl, před jejímiž novým supermarkety Z-boxy instalujete?

Dává to velký smysl. Spojíme příjemné s užitečným. Kromě Lidlu spolupracujeme také s developerskými a realitními společnostmi, jako je Finep nebo CPI. Tohle je můj sen od roku 2012. Neustále jsem hledala cestu, jak pro zákazníky vymyslet tak, aby to bylo jednoduché a ekonomicky přijatelné. Boxy ani nepotřebují elektřinu ze sítě, můžeme je umístit na náměstí, k rybníku, k prodejně, na fotbalovém hřišti, energii čerpáme ze solárních panelů. Je to ekonomické a ekologické zároveň. 

Z-boxy plánujete stavět v celé střední Evropě?

Už je máme na Slovensku a budeme je letos instalovat i v Maďarsku. V příštím roce plánujeme dokončit celou naši středoevropskou síť, vstoupíme i do Rumunska. Dneska nám zahraničí dělá už téměř 30 procent na celkových tržbách. Pro mě je cíl, abych do tří let měla obrat v zahraničí 70 procent.

Z čeho financujete expanzi? Zvažujete externí financování?

Do roku 2020 jsme vůbec nepracovali s mírou finanční páky, tedy s externím financováním. Veškerý růst firmy jsme financovali z vlastních zdrojů. Firma je od roku 2013 v kontinuálním zisku.

Pokud se na rozvoj firmy díváme z dlouhodobého hlediska, tak je třeba vždycky téměř 100 procent výdělku vracet do byznysu. Je třeba pracovat s několika scénáři, nejen s tím pozitivním.

Pracuji s velkou mírou rizika jako každý podnikatel. Firemní bondy jsou samozřejmě pro zákazníky velmi zajímavé, co se týče zhodnocení, ale pro mě by to byla velká zátěž. Externí financování musí dávat ekonomický smysl.

Co je tedy pro vás nejvhodnějším typem externího financování?

Pokud je firma v kontinuálním zisku, tak je samozřejmě nejlepší formou bankovní financování či leasing. Teprve letos začínám pracovat s větší mírou finanční páky. Zásilkovna ani celý holding Packeta nikdy neměly finančního investora. Takže nemusím nikomu skládat účty. Pokud bychom se rozhodli pro úvěr, je velmi důležité důsledně propočítat případnou míru zadluženosti tak, abych dokázala zpracovat černý scénář.

Ten může spočívat i v cestě směrem od právního státu. V některých případech se bohužel ukazuje, že Česká republika právním státem zcela není. Může spočívat i v cestě směrem k většímu socialistickému zaměření. Jsou tu politické strany, které uvažují o vyšší míře daňového zatížení.

Jak by se vás případně dotkl předvolební nápad Pirátů na vyšší zdanění komerčních nemovitostí?

Žádné komerční nemovitosti nevlastním, takže se nás to netýká. Nicméně jsme v nájmu, toho kdo by měl případně platit více.

Nezdražilo by vám to nájmy?

My máme podepsané dlouhodobé smlouvy, které těžko lze měnit v průběhu doby nájmu.

Neuvažujete o tom, že byste financovali svůj růst i příchodem nového investora či rozšířením podílu investorů stávajících?

Moje firma, přes kterou vlastním holding Packeta, své podíly v poslední době naopak navyšovala. Tím ukazuji, že za sebe žádný prodej rozhodně neplánuji. Případně kdyby byla možnost koupě podílu, budu ten, kdo kupuje.

Simona Kijonková (43)

Narodila se v Karlových Varech, vystudovala UJEP v Ústí nad Labem a VŠE v Praze.

V roce 2010 založila společnost Zásilkovna a poté spoluzakládala i celý holding Packeta, jehož je generální ředitelkou. Součástí uskupení je kromě Zásilkovny dalších čtrnáct firem.

Obrat skupiny byl v roce 2019 téměř 1,3 miliardy korun, počet přepravených zásilek překonal 19 milionů kusů. Za rok 2020 bude obrat podle odhadu 2,5 miliardy korun a počet přepravených zásilek 42 milionů.

V roce 2020 byla Kijonková v souvislosti pandemií COVID-19 jmenována členkou Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Je manželkou podnikatele Jaromíra Kijonky, zakladatele prodejce kontaktních čoček a brýlí Alensa.