Export problémů není solidarita, říká Szydlová o uprchlických kvotách

Ilustrační foto migrantů

Ilustrační foto migrantů Zdroj: ctk/ap

Nová polská premiérka Beata Szydlová v parlamentu označila solidaritu v Evropské unii za klíčovou hodnotu, avšak v souvislosti s uprchlickou krizí odmítla "export problémů".

„Solidaritou nelze nazývat vývoz problémů, které si vytvořily jisté státy bez sebemenšího podílu jiných (zemí), které jím mají být zatíženy,“ řekla bez dalšího upřesnění nová premiérka ve vládním prohlášení. Ještě jako opoziční politika kritizovala předchozí liberální vládu Ewy Kopaczové za to, že před několika týdny nakonec souhlasila s přerozdělením uprchlíků v Evropské unii podle kvót.

Szydlová slíbila „aktivní a asertivní“ zahraniční politiku svého kabinetu, blíže však své představy nerozvedla. Za klíčové označila vztahy se Spojenými státy jako „hlavním garantem světového míru“.

Szydlová předstoupila před dolní komoru parlamentu, Sejm, aby vyložila program své vlády a požádala o vyslovení důvěry. Hlasování se očekává až pozdě večer, výsledek se ale zdá být předem dán. Většinu v novém zákonodárném sboru má konzervativní a euroskeptická strana Právo a spravedlnost (PiS), která Szydlovou na premiérku navrhla.

„Poláci se v říjnových volbách vyslovili pro změnu politiky. Polská politika musí být jiná,“ řekla Szydlová a ohlásila „konec arogance moci, konec pýchy“ po osmi letech vlád liberální Občanské platformy. Program nové vlády lze podle ní shrnout do tří slov: rozvoj, rozvoj a rozvoj.

Investice do společnosti

Pro prvních sto dnů svého kabinetu slíbila zavést dětské přídavky ve výši 500 zlotých (asi 3200 korun), snížení věku pro odchod do důchodu, zvýšení nezdaněné části příjmů, zavedení bezplatných léků od 75 let a zvýšení minimální hodinové mzdy.

Nejde podle ní o výdaje, ale o investice do rozvoje společnosti. Financovat je chce mimo jiné zdaněním bank a hypermarketů či lepším vymáháním daní od velkých podniků.

Szydlová podle agentury Reuters rovněž uvedla, že Polsko hodlá během příštích let investovat minimálně bilion zlotých (více než šest bilionů korun) do podpory hospodářského růstu a inovací. „Je to ten bilion zlotých určený na projekty ekonomického rozvoje, o kterém jsme mluvili během volební kampaně,“ dodala.

„Všichni dostanou to, co čekali. Neslyšela jsem ale jediné slovo, odkud se na to vezmou peníze,“ komentovala projev své nástupkyně předchozí premiérka Ewa Kopaczová. Nesplnitelné sliby ji prý natolik šokovaly, že ohlášený bilion zlotých na investice už na ni neudělal žádný dojem.