Do mediálního žargonu se tak po grexitu a brexitu začíná dostávat i pojem fixit. Průzkumy ukazují, že Finové by opuštění eurozóny pravděpodobně odmítli. Zároveň ale debata o euru poukazuje na ekonomické problémy severské země. Vývoj ve Finsku je překvapivý vzhledem k tomu, že v eurozóně dlouho nepatřilo k problémovým zemím. Kabinety vládly s vyrovnanými rozpočty, příliš se nezadlužovaly a ekonomika rostla.
Zlom ale přišel s finanční krizí. Následoval kolaps mobilní divize společnosti Nokia a místního papírenského průmyslu. Na těchto dvou složkách byla přitom ekonomika silně závislá. To doplnila slabá vnější poptávka. Finsko se totiž stále do velké míry opírá o vývoz do klesajícího a stále více se izolujícího Ruska.
Deficit finského rozpočtu:
Severské zemi se tak stále nedaří vrátit do stabilního růstu, ve třetím čtvrtletí letošního roku jeho ekonomika poklesla o 0,6 procenta. Finsko loni porušilo rozpočtová pravidla eurozóny, když jeho deficit překročil hranici tří procent HDP.
Mezinárodní měnový fond ve své zprávě citované serverem CNBC uvádí, že finská ekonomika od roku 2007 trpí „unikátním souběhem strukturálních a cyklických šoků“. Podle zprávy se sice v příštím roce dá očekávat lehký nárůst, pro významné obnovení růstu bude zapotřebí dalších reforem. V květnu dosáhla nezaměstnanost na rekordních 12 procent, dnes se pohybuje mezi osmi a desíti procenty.
Kromě toho je problémem i slabý růst produktivity a stárnoucí populace. „Konkurenceschopnost narušil nárůst platů v letech 2008 – 2010,“ píše ve své zprávě Mezinárodní měnový fond.
Nárůst euroskepticismu
V zemi v posledních letech kvůli ekonomické situaci narostl euroskepticismus a jedním z jeho projevů je právě i petice na uspořádání referenda o vystoupení z eurozóny. Došlo i k vzestupu středopravé populistické strany Praví Finové, kteří jsou v současné době i ve vládě.
Podnět k petici ovšem vzešel od liberálního politika Paava Väyrynena ze Středové strany. Ten během své dlouhé politické kariéry vystřídal řadu ministerských postů a před třemi lety se těsně nedostal do druhého kola prezidentských voleb.
Dosavadní průzkumy ovšem naznačují, že případné referendum by pravděpodobně nebylo úspěšné. Pro odchod z eurozóny by totiž hlasovala pouze třetina Finů. Podpora společné měny mezi Finy ovšem klesá. Zatímco loni za ní v průzkumu Eurobarometru stálo 69 procent dotázaných, letos se jejich číslo snížilo o pět procentních bodů.
V současné době zkoumají platnost podpisů justiční orgány. Pokud budou sedět, od února by o případném uspořádání referenda měl hlasovat finský parlament. Strany zatím neindikovaly, jak by se mohly rozhodnout, všechna parlamentní uskupení ale setrvání v eurozóně podporují.
„V současnosti převládá v parlamentu i společnosti názor, že rozhodnutí opustit eurozónu není realistické,“ cituje Väyrynena agentura Bloomberg. „Ale to se rychle změní, až lidé pochopí, že úsporná opatření, tedy vnitřní devalvace, budou pro Finsko zničující. Únikem je opuštění eurozóny.“ Ekonomka Aktia Bank Heidi Schaumanová s ním ovšem nesouhlasí. „Návrat k vlastní měně by mohl mít nepředvídatelné následky, jeho cena by mohla být překvapivě vysoká. Podceňují negativní důsledky.“
