Francie se snažila v úterý vysvětlit, proč prezident Emmanuel Macron po pondělním pařížském summitu prohlásil, že nelze vyloučit nasazení západních sil na Ukrajině. Ministr zahraničí Stéphane Séjourné uvedl, že Paříž by mohla poslat vojáky na pomoc Kyjevu s konkrétními úkoly jako odminování, ale ne bojovat proti Rusku. Představitelé řady unijních zemí možnost nasazení armádního personálu ve válčící zemi jednoznačně odmítají.
„Musíme zvážit nové akce na podporu Ukrajiny. Ty musí reagovat na velmi specifické potřeby, mám na mysli zejména odminování, kybernetickou obranu, výrobu zbraní na místě, na ukrajinském území,“ objasňoval Séjourné. „Některé akce by mohly vyžadovat přítomnost na ukrajinském území, aniž by překročily práh bojů. Nemělo by se nic vyloučit. Takový byl a stále je postoj prezidenta republiky,“ dodal.
Zdroje Bloombergu tvrdí, že vyslání vojáků za omezenými účely navrhl Macron evropským politikům během summitu. Někteří spojenci Kyjeva z NATO již nyní v tichosti posílají poradce a školitele, aby pomohli ukrajinským silám manipulovat se západní technikou. Ale vyslání koordinovanějších skupin personálu na pomoc při obraně země by znamenalo ze strany spojenců velký krok, podotýká agentura. Dodává, že jejich ochrana by pak mohla vyvolat přímou konfrontaci s Ruskem.
Francouzští diplomaté tvrdí, že Macronovým záměrem bylo vyvolat debatu o této záležitosti, ovšem žádné konkrétní plány v tomto směru neexistují. Řada evropských politiků pak během úterka přispěchala s ujištěním, že vyslání vojáků na Ukrajinu nepřipadá v úvahu.
„Do budoucna stále platí to, co bylo mezi námi dohodnuto od začátku. Totiž že na ukrajinském území nebudou žádné pozemní jednotky, žádní vojáci vyslaní evropskými zeměmi nebo státy NATO,“ řekl v úterý novinářům německý kancléř Olaf Scholz.
Podobně reagovaly například Švédsko a Španělsko. „Nejvášnivější debata se vedla ohledně vyslání vojáků na Ukrajinu,“ popisoval novinářům atmosféru v Paříži polský prezident Andrzej Duda. „Tady také vůbec nenastalo porozumění v této věci. Názory se liší. Musím zdůraznit, že k žádnému rozhodnutí nedošlo,“ prohlásil s tím, že téma nevzbudilo žádné nadšení.
Polský premiér Donald Tusk v Praze naznačil, že by některé unijní státy měly své úsilí napnout jiným směrem. „Pokud by se všechny země EU angažovaly na Ukrajině na stejné úrovni jako Polsko a Česká republika, pravděpodobně bychom nemuseli mluvit o jiných formách pomoci,“ vzkázal Tusk.
Macronova slova měla odezvu i v Kremlu. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že vyslání vojsk NATO na Ukrajinu by nevyhnutelně znamenalo konfrontaci a západní země by měly zhodnotit, zda takový krok odpovídá jejich zájmům, uvedla agentura Interfax.
