Vláda prezidenta Emmanuela Macrona představila detaily dlouho připravované reformy francouzského penzijního systému. Ta mimo jiné počítá se zvýšením věkové hranice pro odchod do starobního důchodu ze 62 na 64 let. Pokud však kabinet reformu prosadí, očekává se vypuknutí masových protestů po celé zemi.
„Rok 2023 bude skutečně rokem důchodové reformy, jejímž cílem je zaručit rovnováhu našeho systému v následujících letech a desetiletích,“ prohlásil Macron během svého novoročního projevu. Změna zákona, od níž si vláda slibuje navýšení počtu pracujících seniorů, má platit od konce letošního léta. Elysejský palác trvá na tom, že úprava stávajícího systému je nezbytná.
Francie totiž každoročně vynaloží na důchody přibližně čtvrtinu státního rozpočtu. To je sice menší podíl, než kolik vydá na své penzisty například Česko nebo Itálie, avšak třeba ve Velké Británii, která má s Francií podobný počet obyvatel, činí výdaje na důchody pouze 13,7 procenta.
Francouzská ekonomika je už v tuto chvíli na pokraji hospodářské recese. Tamní veřejné finance navíc notně vyčerpala nedávná pandemie a opatření související s inflací a vysokými cenami energií. Macron navíc chystá masivní investice do zelené transformace průmyslu.
Zářijová valorizace důchodů v Česku:
Problém je nicméně v tom, že většina Francouzů zvyšování věku pro odchod do důchodu odmítá. Podle průzkumu, který provedla společnost Elabe na začátku ledna, je 47 procent občanů pro zachování současné věkové hranice, a dalších 25 procent by ji dokonce chtělo snížit.
Také francouzské odbory nechtějí o jakémkoli zvedání věkové hranice ani slyšet a argumentují tím, že změna nejvíce poškodí lidi v nekvalifikovaných profesích a s nízkými příjmy. Ti zpravidla začínají pracovat v mladším věku než jejich bohatší a vzdělanější vrstevníci, a tím pádem přispívají do penzijního systému déle.
Dokonce i umírnění odboráři slíbili, že jestli dá vláda reformě zelenou, má se připravit na rozsáhlé stávky a demonstrace. „Pokud si Élisabeth Borneová (francouzská premiérka – pozn. red.) bude i nadále myslet, že správnou reformou je zvýšení zákonného věku, uděláme vše pro to, aby vláda ustoupila. Použijeme pro to všechny prostředky, které máme k dispozici,“ uvedl v sobotním rozhovoru pro deník Le Parisien šéf francouzské odborové organizace CFDT Laurent Berger.
Další potíží je pro Macrona skutečnost, že jeho koalice Spolu nemá od loňských parlamentních voleb v Národním shromáždění většinu. Například opoziční republikáni sice dali najevo, že reformu podpoří, požadují ale, aby zvýšení věkové hranice bylo menší a zároveň se zvedla výše minimálního důchodu. „Chceme reformu, která nebude tak brutální, reformu, která bude spravedlivá,“ řekl předseda republikánů Éric Ciotti.
Agentura Bloomberg připomíná, že francouzský politický systém umožňuje prezidentovi protlačit některé zákony i bez souhlasu parlamentu, což je pravidlo, které Macronův kabinet již v minulosti využil pro schválení rozpočtu. Takový krok by ovšem mohl ještě více rozzuřit protestující obyvatele. Macronovu koalici tak podle agentury nečeká v Národním shromáždění lehké vyjednávání.
