Návrh zákona nařizuje obchodům nad 400 metrů čtverečních, aby do července příštího roku uzavřely smlouvy s charitativními organizacemi a potravinovými bankami, jimž mají neprodané přebytky dávat. Návrh předcházela mediální kampaň mladého pravicového politika Arashe Derambarshe, který se k tomuto kroku odhodlal poté, co v zimě spatřil bezdomovce prohledávat kontejnery za supermarketem.
Derambarsh pak šel sám příkladem, shromažďoval a předával potřebným potraviny, jež by jinak zamířily do odpadu. Pak založil internetovou petici, která měla zmíněný zákon prosadit. Nyní se snaží svůj nápad prosadit v celé EU, mezinárodní petici prý podepsalo už 630 tisíc lidí. Pokud získá milion podpisů, musí se Evropská komise návrhem zabývat.
Nedomyšlená iniciativa
Nápad je sice většinou lidí vítán, někteří ale kritizují jeho nedomyšlenost. Například dobročinné organizace se obávají, že by pak byly nuceny odebírat více potravin, než jsou schopny distribuovat. „Nikdo nás nemůže tlačit k přijímání něčeho, co nepotřebujeme. Nelze připustit, abychom se proměnili ve skládky odpadu,“ prohlásil předseda neziskové organizace Restaurace srdce, jež poskytuje jídlo chudým, Olivier Berthe.
Své pochybnosti má také předseda Francouzské federace potravinových bank: „Budeme potřebovat více personálu, více nákladních aut, více chladicích boxů. Na to vše budeme potřebovat peníze – a těch v této době zrovna moc nedostáváme.“ Dodává také, že i bez zmíněného zákona získávají potravinové banky 35 procent darů ze supermarketů, které chválí za vstřícnost a spolupráci.
Není správné ukazovat prstem na velké supermarkety, když se na plýtvání jídla ve Francii podílejí jen pěti procenty
Prodejcům se pak nelíbí, že jsou vykresleni jako bezohlední plýtvači. „Není správné ukazovat prstem na velké supermarkety, když se na plýtvání jídla ve Francii podílejí jen pěti procenty. Ve skutečnosti jdeme příkladem – 4500 prodejen už má smlouvy s neziskovkami uzavřené,“ říká Jacques Creyssel z Federace obchodu a retailu.
Jistý manažer hypermarketu Leclerc se pochlubil, že na každých sedm zákazníků připadá jedno jídlo pro charitu. Obchod se prý ročně zbavuje 250 tun jídla a spolupracuje s několika místními dobročinnými organizacemi. On i mnozí jiní proto považují navržený zákon za „nesmysl, který upekli politici, aby mohli mít ze sebe lepší pocit“. Supermarkety by podle nich měly mít možnost samy zvolit způsob, jak si s prošlým jídlem poradit.
