List uvádí, že ECB návrh španělské vlády bez obalu odmítla jako nepřijatelný. ECB přitom plán zavrhla v době, kdy Španělsku opět prudce narůstají náklady na obsluhu dluhu. Výnos desetiletých státních dluhopisů není daleko od sedmi procent, což je hranice, která se obecně považuje za dlouhodobě neudržitelnou.
Madrid se snaží investory přesvědčit, že je schopen krizi v bankovním sektoru zvládnout. Tamní banky se pořád potýkají s dopady krize v realitním sektoru, kvůli níž mají v portfoliích nedobytné úvěry za zhruba 180 miliard eur (asi 4,6 bilionu Kč). V úterý navíc vyšlo najevo, že guvernér španělské centrální banky Miguel Fernández Ordóňez odstoupí z funkce už 10. června. To je zhruba o měsíc dříve, než se plánovalo. Ordóňeze do čela centrální banky dosadila ještě předchozí socialistická vláda. Politici bankéře často kritizovali za to, že krizi v bankovním sektoru nedokázal zastavit.
Madrid o víkendu nastínil neobvyklý návrh, že by mohla Bankia získat potřebných 19 miliard eur na rekapitalizaci oklikou od ECB. Madrid měl v úmyslu mateřské společnosti Bankie, kterou je ústav Banco Financiero y de Ahorros (BFA), poskytnout státní dluhopisy v odpovídajícím objemu. Ty by pak BFA použila jako zástavu za hotovost, kterou ECB poskytuje v rámci své tříměsíční refinanční operace. Tím by se Španělé nemuseli snažit zajistit si peníze na dluhopisových trzích.
ECB podle zdrojů FT španělské vládě sdělila, že Bankia potřebuje odpovídající kapitálovou injekci a že její plán by mohl být v rozporu s pravidly EU. Ta mimo jiné zakazují takzvané „měnové financování“. To jsou právě případy, kdy centrální banky financují vlády tím, že nakupují jejich dluhopisy.
