Největší světový producent křemíkových destiček pro solární panely, čínská společnost Longi, snížila ceny svých produktů téměř o třetinu. Krátce předtím varovala před nadměrnou kapacitou čínské produkce, což podle ní v nejbližších letech vyústí v sérii bankrotů výrobců. Čínská fotovoltaika přitom ve stále větší míře zaplavuje západní země, které těžce hledají způsoby, jak levné asijské výrobě konkurovat.
Čína v poslední době těží ze západní snahy zbavit se co nejrychleji ruských fosilních paliv a nahradit je jinými zdroji. Loni její solární export vzrostl podle analýzy společnosti Wood Mackenzie téměř o dvě třetiny na 52 miliard dolarů, 1,1 bilionu korun. Ještě v letech 2019 a 2020 se přitom držel těsně nad dvaceti miliardami.
Hlavní vývozní destinací zůstává Evropa, kam míří více než polovina tohoto čínského zboží. „Obchodní napětí ustoupilo do pozadí kvůli vysokým cenám elektřiny taženým energetickou krizí, což způsobuje, že zákazníci a developeři z celého světa kupují více solárních panelů z Číny,“ uvedl podle energetického webu rigzone.com Alex Whitworth z Wood Mackenzie.
Výroba předčí růstem instalace
Sama Čína rovněž vehementně instaluje solární elektrárny. V letošním prvním čtvrtletí přidala výkon 48 gigawattů, meziročně téměř trojnásobek. Celkově by tam letos mělo přibýt až 140 gigawattů fotovoltaiky. Místní vlády zavedly dotace, aby podnítily střešní instalace na domech i továrnách, a podpořily tak centrální cíl dosáhnout do roku 2025 třetiny výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Celosvětově by letos solární kapacita měla podle odhadů Bloombergu vzrůst o více než třetinu na 344 gigawattů. Přes silnou domácí poptávku a exportní boom sílí mezi výrobci obavy, že výrobní kapacity začínají být přemrštěné. Společnost Longi varovala, že odvětví čeká v příštích letech série bankrotů, pokud bude živelný rozvoj nových továren na solární zařízení pokračovat.
Představitel společnosti Li Čen-kuo uvedl, že z trhu by mohla být vytlačena více než polovina čínských výrobců. „Jako první budou poškozeni ti, kdo nebudou dostatečně připraveni. Společnosti se slabším financováním a méně pokročilou technologií jsou ohroženy nejvíce,“ citovala ho zmíněná agentura. „Nastane pokles cen, bude to bolet a pravděpodobně dojde k bankrotům v celém odvětví,“ sdílí obavy analytička Bloombergu Jenny Chaseová.
Číně roste konkurence v Indii
Jen výrobní kapacita základního materiálu polysilikonu vzroste letos natolik, že by vystačila na 600 gigawattů solárního výkonu. Jeho cena celé týdny klesá a některé specializované weby už píšou o cenové válce mezi producenty a snaze udat skladové zásoby méně kvalitního materiálu. Longi tak tento týden snížila ceny křemíkových destiček pro výrobu panelů až o 31 procent.
Čínským výrobcům solárního zařízení navíc roste konkurence v Indii. Export z této země loni vzrostl o 321 procent, i tak však se zbožím v hodnotě přes půl miliardy dolarů zatím dosáhl jen zlomku čínského vývozu. Letos se téměř půl miliardy podařilo dosáhnout už v prvním čtvrtletí. Takřka veškeré vyvážené indické panely míří do Spojených států. „Indie má velké ambice rozšířit výrobu fotovoltaických elektráren, ale finanční podpora nestačí k dosažení agresivních cílů,“ podotýká Whitworth.
Západní země by se po zkušenostech s narušením globálních dodavatelských řetězců během pandemie a energetickou závislostí na Rusku rády na poli výroby fotovoltaických komponentů osamostatnily, zatím se to ale příliš nedaří. Washington po měsících netrpělivého vyčkávání odvětví v půlce května konečně zveřejnil definici panelů domácího původu, které budou mít nárok na dotace z balíku 369 miliard dolarů v rámci zákona o snižování inflace (IRA).
Dotace nemusejí stačit jako vzpruha výroby v USA
Prezident Joe Biden by rád pomocí IRA podnítil domácí výrobu a ukončil čínskou dominanci, jenže představitelé sektoru poukazují, že některé součástky panelů se v USA vůbec nevyrábějí. Řešením je kompromis. Daňovou úlevu budou moci získat produkty, jejichž veškeré železné a ocelové součástky budou čistě domácího původu a čtyřicet procent nákladů na ně bude vydáno za součástky domácího původu. Podle některých názorů je to promarněná příležitost k vybudování domácího solárního výrobního řetězce.
Také v rámci EU sílí snaha posílit domácí výrobu v odvětví a snížit závislost na Číně. Evropská komise proto na sklonku loňského roku založila alianci evropského fotovoltaického průmyslu. Cílem je podpora investic do velkých továren a nárůst kapacity výroby na šestinásobek do roku 2025.
Zůstává otázkou, nakolik může očekávaný čínský konkurenční boj a pokles cen zboží asijského původu ovlivnit tyto plány. Jan Krčmář ze Solární asociace podotýká, že by tyto faktory neměly rozhodovat o budoucnosti evropské výroby. „Dlouhodobě říkáme, že závislost na Číně je špatná, že je zde trh i pro trochu dražší technologie, ale vyrobené v Evropě nebo jiných demokratických zemích. Abychom se nedostali ze závislosti na jednom nedemokratickém státu do závislosti na dalším,“ uvedl.
„Důvody, proč se bavíme o přesunu výroby do Evropy, nejsou cenové. Pokud je někdo připraven platit více nebo je EU připravená podpořit domácí výrobu, tak jsou za tím jiné faktory,“ zdůraznil.
Krčmář je také skeptický k tomu, že by se snižování cen komponentů v Číně rychle a výrazně projevilo v Česku. „Pokud se sníží cena panelů, ještě to zdaleka neznamená, že se sníží cena pro domácí zákazníky,“ řekl s tím, že další součásti elektráren i práce jsou dražší než samotné panely. Větší úspory pro zákazníky by podle něj přinesl hlavně růst sektoru tak, aby firmy nakupovaly větší množství technologií za výhodnější ceny.
