Posilte protivzdušné kapacity na pětinásobek, chce po Evropě NATO. Ukrajinci ukázali, že je potřeba obranu vrstvit
Severoatlantická aliance naléhá na evropské členy, aby až na pětinásobek rozšířily své kapacity pozemní protivzdušné obrany. Jednat by o tom měli už tento čtvrtek ministři obrany NATO v Bruselu, píše agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje. Zpráva přichází v době, kdy se členské státy aliance připravují na stěžejní summit, který by měl řešit ruskou hrozbu a větší evropskou bezpečnostní autonomii. Víkendová ukrajinská operace s krycím názvem Pavučina na ruských letištích navíc ukázala, že je potřeba reagovat na moderní vzdušná rizika.
Evropa se roky potýká s nedostatečným pokrytím svého území protivzdušnou obranou. Problém se ještě vyhrotil poté, co mnohé země poslaly velkou část svého vybavení na Ukrajinu, která se už čtvrtým rokem brání ruským úderům. Nyní však vzrůstají obavy z toho, že by mohlo dojít ke střetu aliance s Ruskem a příslušná technika by mohla chybět. Experti varují, že by v případě útoku nynější protivzdušná obrana kontinentu nebyla schopna poskytnout dostatečné krytí pro pozemní operace.
Bundeswehr chce být lídrem Evropy
„Nejsme ve válce, ale nejsme ani v míru,“ prohlásil v pondělí ve Vilniusu generální tajemník NATO Mark Rutte. „Musíme pokračovat v posilování našeho odstrašování a obrany a to znamená směřovat k plné připravenosti k boji,“ dodal. Cíl posílit protivzdušnou obranu na pětinásobek má být podle dostupných informací pro všechny evropské členy společný, jednotlivé příspěvky k němu se tak mohou lišit. V tuto chvíli ani není jasný časový rámec pro jeho splnění.
Některé země však už avizovaly, že se chtějí na tuto oblast výrazně zaměřit. Německo, jehož kancléř Friedrich Merz chce z budenswehru učinit nejsilnější armádu EU, hovoří o investicích do protivzdušné obrany jako o prioritě. Berlín také nabídl, že se ujme vedení společných projektů. „Dosáhli jsme rámcových dohod pro systémy protivzdušné obrany a nabízíme dalším zemím, aby se dostaly na palubu a získaly stejné podmínky, jaké jsme vyjednali s průmyslem,“ řekl minulý měsíc staronový německý ministr obrany Boris Pistorius.
Šéf obrany zdůraznil odborné znalosti Německa v tomto směru a poukázal na jeho roli v projektu European Sky Shield Initiative, který byl spuštěn po začátku ruské invaze na Ukrajinu. V současnosti je do této iniciativy evropské integrované protivzdušné a protiraketové obrany zapojeno 24 zemí.
Členové NATO nyní potřebují zdokonalit své systémy, aby byly účinné proti stále sofistikovanějších dronům, raketám a stíhačkám. Aliance v tomto směru v posledních dekádách poněkud zaspala, když se po konci studené války zaměřila na relativně vzdálené hrozby na Blízkém východě a v severní Africe.
Účinnou a levnou techniku získává stále více aktérů
„Rusko vyvíjí, nasazuje a využívá četné pokročilé vzdušné a raketové schopnosti, provádí salvové útoky ze všech azimutů a ve všech výškách a rychlostech v rozmezí od malých bezpilotních letounů až po střely s plochou dráhou letu, balistické a hypersonické střely,“ konstatoval před časem pakt ve svém materiálu, který se týká protivzdušné obrany. Zpráva podotýká, že kromě Ruska je pro NATO další velkou hrozbou terorismus a fakt, že stále více státních i nestátních aktérů získává a rozvíjí zbraně schopné zasáhnout alianční území.
Nedávná kuriózní ukrajinská operace, při které se podařilo zničit či poškodit strategické bombardéry Tu-95, Tu-22 a Tu-160 a letadlo včasné výstrahy A-50, ukázala, že v současnosti lze i s relativně levnou výbavou způsobit ze vzduchu obrovské škody.
„Operace Pavučina představuje zlomový bod v tom, jak lze použít levné improvizované bezpilotní systémy se strategickým dopadem hluboko za nepřátelskou linií. Kombinací dostupné technologie, kreativní logistiky a přesnosti Ukrajina demonstrovala nové paradigma dronové války, které zpochybňuje konvenční předpoklady o rozsahu, nákladech a o zranitelnosti,“ tvrdí ve své analýze Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Odborníci podotýkají, že Rusům nepomohlo ani rozsáhlé území a značná vzdálenost cílů od Ukrajiny. Systémy protivzdušné obrany jako Pancir a S-300 nebyly podle nich schopny detekovat nebo zachytit nízko letící malé drony, které byly vypuštěny z kamionů poblíž letišť. Úspěšnost ukrajinské operace prokázala, jak zranitelná jsou letadla, která jsou umístěná na ploše, a význam investic do odolných krytů. O této nutnosti se už delší dobu hovoří i v USA.
Nový výdajový cíl pět procent HDP se rýsuje
„Ukázalo to potřebu vrstvené obrany, která zahrnuje jednoduchá opatření, jako je opevnění hangárů a elektronický boj včetně úsilí zabránit nepříteli v používání mobilních sítí, a zavedení nepřetržitého dohledu nad infrastrukturou v blízkosti vojenských objektů,“ podotýká CSIS. „Konvenční protivzdušná obrana se často nehodí pro nové prostředí hrozeb, což vyvolává naléhavou výzvu k inovacím v oblasti včasné detekce, elektronického boje a vrstvené fyzické obrany,“ zdůrazňuje think-tank.
Debata o posílení protivzdušné obrany je součástí širší diskuze o budoucnosti zejména evropské částí NATO. Na klíčovém summitu aliance koncem tohoto měsíce v Haagu se bude hovořit i o výrazném navýšení výdajů na obranu. Členové paktu pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž by měl být na setkání přítomný, nejspíš nastolí novou metu. „Předpokládám, že se v Haagu dohodneme na vyšším cíli výdajů na obranu v celkové výši pěti procent HDP,“ řekl nedávno Rutte.
V praxi by to nejspíš znamenalo příslib 3,5 procenta HDP ryze na obranu a dalších 1,5 procenta by šlo na infrastrukturu, potírání kybernetických hrozeb či na přípravu civilistů. Tento záměr předestřel pro Německo i Merz. Dosáhnout ho však bude pro všechny země velice těžké. Pět procent nevydává v současnosti ani alianční premiant Polsko, i když by se tomuto cíli letos mělo se 4,7 procenta přiblížit.
