Tusk sype další peníze do vize polské vojenské velmoci. V otázce budoucnosti uhlí tápe
Polský premiér Donald Tusk ukázal, že nehodlá omezovat prostředky na obranu, které prudce stouply po začátku války na Ukrajině za vlády Práva a spravedlnosti (PiS). Naopak armádní rozpočet na příští rok má být dokonce vyšší než ten letošní. Varšava tak zřejmě ve výdajích v přepočtu na HDP ještě více uteče dalším zemím NATO. Ve stopách předchůdců kráčí Tusk i v oblasti energetiky. Stále neví, jak vyřešit odklon země od uhlí. A zatím se ani nenaplnily naděje, že jeho vláda rychle uvolní přísná pravidla pro provádění interrupcí.
Varšava na příští rok na obranu vyčlení 187 miliard zlotých, letos to bylo 159 miliard. Tím se tyto výdaje zvednou na 4,7 procenta HDP z letošních 4,1 procenta. „Rozpočet na rok 2025 se vytváří v kontextu jasně se zrychlující polské ekonomiky,“ uvedl ministr financí Andrzej Domański.
Polsko tak pravděpodobně zůstane premiantem v Severoatlantické alianci. Aktuálně druhé Estonsko letos podle odhadů vyčlení na obranu 3,48 procenta hrubého domácího produktu, s 3,38 procenta jsou třetí Spojené státy. Česko se nejspíš lehce přehoupne přes 2 procenta.
Jednání s Korejci se komplikuje
Od nástupu Tuskovy vlády k moci loni v prosinci se nečekalo radikální přehodnocení ambiciózních obranných plánů, o možných menších omezeních se však spekulovalo. Především o tom, že by Polsko nakonec mohlo nakoupit méně zbraní v Jižní Koreji, se kterou se předchozí kabinet rámcově dohodl mimo jiné na dodávce tisícovky tanků K2 od společnosti Hyundai Rotem.
Prvních 180 tanků už soused Ukrajiny postupně dostává a Varšava na začátku léta uvedla, že chce v září se Soulem podepsat závaznou objednávku dalších 180 kusů. Část z nich by se měla na základě licence vyrábět v Polsku. „Veškeré úsilí a zdroje jsou zaměřeny na to, aby tato výroba začala co nejdříve,“ prohlásil tehdy ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.
Minulý měsíc však některá média napsala, že podepsání kontraktu se nejspíš odloží a ve skluzu jsou i plány na polskou produkci. Kosiniak-Kamysz před pár dny ujistil, že se na dohodě pracuje, ale nákup musí mít nejdříve zajištěné financování. Vláda mezitím objednává další zbraně i jinde. Minulý měsíc kupříkladu s americkou firmou Boeing podepsala konečnou smlouvu o nákupu 96 bitevních vrtulníků Apache AH-64E za deset miliard dolarů. Celkově se letos očekává podpis až 150 zbrojních kontraktů.
Varšava chce hrát větší roli v evropské bezpečnostní architektuře
Nejde však pouze o vybavení. Polská armáda sílí i co do počtu vojáků. Za uplynulou dekádu se více než zdvojnásobil. V současnosti má Varšava k dispozici 216 tisíc osob a je tak třetí nejpočetnější v alianci a první v Evropě. Druhá Francie má 205 tisíc, třetí Německo 186 tisíc. Je také zřejmé, že Polsko chce hodně mluvit do obranných záležitostí na kontinentu. „Od doby, kdy Občanská koalice vyhrála v říjnu 2023 volby, je Polsko jedním z klíčových států, které se snaží posílit význam obrany v agendě EU,“ konstatoval ve své analýze britský think tank Chatham House.
Oteplování vztahů středoevropské země s těmi západoevropskými má i obchodní dopady. „Od změny vlády se vztahy Polska s Německem a Francií znatelně zlepšily, takže je přirozené, že obranné společnosti z těchto zemí projevují zvýšený zájem o spolupráci s polským obranným průmyslem na společných projektech,“ řekl webu Defence News Tomasz Smura z bezpečnostního think tanku Casimir Pulaski Foundation.
„Varšava plánuje nákup nových ponorek, stíhaček, ale také různých vozidel pro pozemní síly. To přináší řadu příležitostí pro zahraniční výrobce,“ dodal. Odborníci však zdůrazňují, že Polsko má před sebou ještě mnoho práce na úspěšné modernizaci a zvýšení operačních schopností armády.
Obnovitelné zdroje zažívají boom
A vše nasvědčuje tomu, že dlouhá cesta čeká Polsko i v další důležité oblasti, transformaci energetiky silně závislé na uhlí. Země sice pod taktovkou nové vlády pokračuje v rozvoji obnovitelných zdrojů a počítá s výstavbou první jaderné elektrárny i malých modulárních reaktorů, ani po devíti měsících však není jasné, kdy a jak se klíčového fosilního zdroje zbaví.
Polský energetický mix se přitom rychle mění. Zatímco ještě v roce 2019 se černé a hnědé uhlí podílely na výrobě elektřiny téměř ze čtyř pětin, loni už to byly necelé dvě třetiny. Z obnovitelných zdrojů loni pocházelo 26 procent elektřiny, tedy zhruba dvojnásobek oproti zmíněnému roku 2019. V poslední době rychle roste hlavně kapacita fotovoltaiky. Před pěti lety v mixu prakticky nebyla zastoupena, loni z ní bylo vyrobeno devět procent elektřiny.
Solární rozmach vede k tomu, že se uhlí stává stále méně ekonomicky výhodné a hornický sektor se dostává do velkých potíží. I nejziskovější producent tohoto paliva Lubelski Wegiel Bogdanka na konci minulého měsíce oznámil, že je nucen odepsat 305 milionů dolarů ze své hodnoty s tím, jak slunce a vítr vytlačují uhlí z trhu. Těžař, ovládaný státní společností Enea, zdůraznil, že změny jsou dynamické a trend je jednoznačný. Očekává se, že nárůst obnovitelných kapacit se v nejbližších letech ještě zrychlí, jelikož se země pustila do výstavby větrníků v Baltském moři.
Provozovatelé uhelných elektráren tlačí na rychlý plán
Varšava přesto stále nemá oficiální datum pro odchod od uhlí, a především neví, co učiní s rozsáhlou infrastrukturou spojenou s tímto zdrojem. Minulá vláda plánovala, že téměř sedm desítek uhelných provozů a dva doly přejdou pod Národní agenturu pro energetickou bezpečnost (NABE), což umožní jejich financování z veřejných prostředků. Čtyři provozovatelé elektráren PGE, Tauron, Energa a Enea dokonce loni v létě dostali nabídky na jejich odkup.
Minulý kabinet věřil, že se po odpoutání od uhelných aktiv stanou atraktivnější pro investory a snáze budou hledat cestu k financování obnovitelných a jaderných zdrojů. Komplikovaný záměr se ale nakonec před volbami nepodařilo realizovat a Tuskovy plány jsou zatím nejasné, přestože provozovatelé s klesající ziskovostí naléhají na rychle řešení. Aktuálně vláda uvedla, že do roka by měl vzniknout funkční model na vyčlenění elektráren a že v tuto chvíli analyzuje životnost uhelných bloků.
Prozatím se tak zdá, že chce jít méně radikální cestou a posuzovat každý provoz zvlášť. „NABE byla poněkud nukleární variantou,“ řekl podle Reuters ministr pro státní aktiva Jakub Jaworowski. Bez dalších detailů poznamenal, že ve hře je několik možností. „Udělat něco rychle, ale špatným způsobem, nefungovalo. Potřebujeme trochu více času na přípravu komplexního plánu,“ citoval ho Bloomberg. V rozpočtu na příští rok nejsou podle ministerstva financí na vyvádění uhelných aktiv prostředky. Počítá se v něm však s dotacemi pro těžební sektor v hodnotě miliard zlotých.
Na uvolnění potratové legislativy premiér nemá sílu
Dalším dluhem, který Tuskova vláda má, je potratová legislativa. Liberální Poláci si od něj slibují výrazné změny oproti předchozí vládě, za jejíhož působení vyvolal velký rozruch ústavní soud svým nálezem o rozporu dosavadního potratového zákona s ústavou. V důsledku toho v zemi není možné ukončit těhotenství ani při vážných vývojových vadách plodu.
Interrupce zůstaly povoleny pouze pro případy ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu. Medializované případy z éry PiS navíc vyvolávaly pochybnosti o tom, zda někteří lékaři skutečně ohrožení zdraví žen berou v potaz.
Legislativní změny v této oblasti se ale zatím prosadit nedaří. Parlament v létě neschválil zákon z dílny koaliční Levice. Navrhovala dekriminalizaci lidí, kteří ženám pomáhají s potraty do dvanáctého týdne těhotenství. Proti úpravě se přitom kromě opozice vyslovili i konzervativci z vládních řad. I kdyby však zákon prošel, vetoval by ho prezident Andrzej Duda.
Vláda tak aspoň v létě oznámila plán na zrušení kritizovaného registru těhotných a na konci srpna zveřejnila manuál pro lékaře a nemocnice, který má ženám pomoci dosáhnout svých práv. „Hledáme způsoby, jak v souladu se zákonem v praxi umožnit přístup k legálnímu potratu ženám, které by na něj z různých důvodů měly mít právo,“ prohlásil k dokumentu Tusk.
Nyní by ženě k tomu, aby se domohla ukončení těhotenství, mělo stačit doporučení jediného specialisty, například kardiologa, endokrinologa nebo psychiatra. Nemocnicím za odmítnutí zákroku hrozí vysoká pokuta. Statistiky ukazují, že už v roce 2023 se zvýšil počet provedených interrupcí oproti roku předešlému.
