Podle agentury Bloomberg má Surgutněftěgaz rezervy ve výši 36 miliard dolarů, o téměř 10 procent více než v polovině loňského roku. Zároveň v téže době poklesla cena jejích akcií na Wall Street o 33 procent, takže tržní kapitalizace firmy je pouze 19,5 miliardy dolarů - tedy necelá polovina sumy, kterou má k dispozici v hotovosti. Investiční firmy Goldman Sachs i Renaissance v lednu snížily svá doporučení stran Surgutněftěgazu z „koupit“ na „držet“.
Tento zdánlivě absurdní stav způsobují obavy investorů před možnými kroky Kremlu. Surgutněftěgaz je totiž ideálním potenciálním partnerem státní firmy Rosněfť, která má letos splatit 19 miliard dolarů dluhu a není jasné, odkud je - zejména při současných cenách ropy, o více než polovinu nižších než před půl rokem - vezme. Jinými slovy, Surgutněftěgaz je bezprostředním kandidátem znárodnění.
“Surgut je jako potenciální terč Rosněfti nabíledni,“ citoval Bloomberg šéfekonoma moskevské poradenské firmy BCS Financial Group Vladimira Tichomirova. „Vzhledem k tomu, co se v minulosti stalo s Jukosem a Bašněftí, nelze nic považovat za vyloučené,“ řekl.
Akcie Surgutněftěgaz
Jukos se stal součástí Rosněfti poté, co se jeho spolumajitel a CEO Michail Chodorkovskij začal podporovat protiputinovskou opozici a vzápětí se dostal do vězení za údajné podvody a daňové úniky. Loni získal ruský stát podíl v ropné firmě Bašněfť, jenž do té doby patřil společnosti Sistěma Vladimira Jevtušenkova (ten strávil ve vazbě jen tři měsíce). “Surgut je v dnešním Rusku výjimečný právě díky hotovosti, jíž disponuje - a je tak zcela jasným terčem pro pokus o převzetí,“ řekl Bloombergu šéfstratég moskevské banky UralSib.
Šéfem Rosněfti je Putinův dlouholetý blízký spojenec Igor Sečin, mimochodem jeden z lidí, kterého konkrétně postihují západní sankce. I díky tomu platí, že co si Rosněfť usmyslí, také dostane. Firma odmítla dotaz agentury ohledně případného převzetí Surgutněftěgazu komentovat.
