Británie je největším odběratelem grónských krevet, které tvoří převážnou většinu vývozu ostrova. Grónská opozice se obává, že pokud by brexit vedl ke změně obchodních vztahů Británie s dalšími zeměmi, mohlo by to tamní ekonomiku vážně poškodit.
Nejde přitom jen o Británii. Do všech zemí EU vyváží Grónsko krevety za více než 450 milionů eur ročně. Vývoz ryb a mořských produktů činí 90 procent veškerého exportu a rybolov stojí za více než polovinou hrubého domácího produktu Grónska. Panují obavy, že unie pod vlivem britského odchodu oslabí své vztahy s dalšími zeměmi mimo unii.
„Je důležité, aby si země, které mají blízko k EU, udržely dobré vztahy s EU i Velkou Británii,“ prohlásila Sara Olsvidová, předsedkyně hlavní opoziční strany IA. Spolu s představiteli levicových stran dalších sedmi severských zemí vyzvala EU, své vazby na nečlenské státy zachovala.
Skupina sestávající ze zástupců Dánska, Finska, Švédska, Islandu, Norska, Grónska a Faerských ostrovů se kromě nových obchodních bariér obává i omezení stávajících migračních práv. „Chceme, aby Evropa zůstala otevřená světu kolem,“ uvedla ve společném prohlášení.
Bezcelní dohoda v ohrožení
Grónsko vystoupilo z Evropských společenství v roce 1985, po referendu, které svým výsledkem velmi připomínalo hlasování o brexitu. Někteří politici a podnikatelé nyní pod vlivem britského referenda navrhují, aby se Grónsko do EU opět vrátilo.
„Možnost opětovného přistoupení bychom měli alespoň zvážit,“ uvedl nedávno Michaerl Rosing, poslanec menší vládní strany Demokraté. Podle něj by členství v EU přitáhlo investice, především do infrastruktury, a pomohlo diverzifikovat ekonomiku závislou na rybolovu.
Šéf největší grónské soukromé společnosti Polar Seafood Henrik Leth upozornil, že plánovaná obchodní dohoda TTIP mezi USA a EU by mohla Grónsko připravit o bezcelní přístup na unijní trh. „Měli bychom zkoumat, zda by nebylo dobré vstoupit do EU,“ řekl.
Premiér usiluje o samostatnost
Naopak grónský premiér Kim Kielsen prosazuje ještě větší odloučení od EU a plnou nezávislost Grónska na Dánsku. „Současná situace je dobrá,“ uvedl. „Máme velmi dobré partnerství s EU ve vzdělávání, rybolovu i výzkumu,“ dodal.
Z Bruselu do Grónska každoročně přichází 31 milionů eur (838 milionů korun především na podporu vzdělávání, a dalších 16 milionů eur (432 milionů korun) na rozvoj rybolovu. Grónský rozpočet stále závistí především na dánském příspěvku, který činí 3,6 miliardy dánských korun (13 miliard korun) ročně.
