Jeden reportér venezuelské televize umístil videozáznam setkání obou politiků na internet. Je na něm vidět, jak si uvolněně uprostřed davu hostů několikrát stisknou ruku a krátce spolu hovoří. Setkání z bezprostřední blízkosti přihlížel generální tajemník OSN Pan Ki-mun a kubánský ministr zahraničí Bruno Rodriguez.
Bílý dům uvedl, že setkání bylo neformální a že státníci nevedli žádný závažný rozhovor. Obama se má s Castrem, s nímž se osobně potkal poprvé na pohřbu bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely v prosinci 2013, ještě jednou sejít později v průběhu dneška.
Obamův a Castrův stisk ruky dnes mimo jiné ocenil český ministr zahraničí. „To je symbol politiky dialogu, který je třeba vést někdy i s těmi, kteří třeba mají jiný názor na demokracii a lidská práva,“ řekl Lubomír Zaorálek novinářům v Praze.
Zlepšování vztahů
USA i Kuba vnímají summit jako další krok ke zlepšení vztahů, o čemž svědčí i čtvrteční panamská schůzka šéfů diplomacie obou zemí, kteří ji označili za velmi plodnou. Podle některých pozorovatelů by Obama během summitu mohl oznámit vyškrtnutí Kuby z amerického seznamu států podporujících terorismus, o něž Havana velmi usiluje.
Na seznam se Kuba dostala v roce 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické organizace ETA a kolumbijských povstalců z hnutí FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie). To, že se Kuba stále nachází na seznamu, je zásadní překážkou na cestě k normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi a ke znovuotevření jejich ambasád.
Poprvé na summitu
Kubánská delegace je vůbec poprvé na v pořadí sedmém celoamerickém summitu, který se bude zabývat řadou témat od podpory demokracie v regionu až po ochranu životního prostředí. Po slavnostním zahájení akce se pozvaní nejvyšší představitelé scházejí k oficiální večeři.
Obama se setkal v pátek krátce před zahájením summitu s několika kubánskými disidenty, které ujistil, že USA stojí po jejich boku. „Vzhledem k tomu, že Spojené státy zahajují novou kapitolu vztahů s Kubou, doufáme, že to vytvoří prostředí, ve kterém se zlepší život kubánského lidu,“ řekl americký prezident. Zároveň dodal, že nejde o to, že by to prosazovaly USA, ale že by samotní Kubánci ze všech skupin obyvatelstva měli „díky svému talentu, vynalézavosti a tužbám“ spolu komunikovat a rozhodnout, jaká je nejlepší cesta k jejich prosperitě.
Beztrestné intervence Ameriky končí
Sdělovací prostředky také zaznamenaly výrok amerického prezidenta týkající se Latinské Ameriky, který pronesl rovněž před začátkem summitu: „Doby, kdy jsme si tak často mysleli, že Spojené státy mohou beztrestně intervenovat, jsou pryč,“ prohlásil. Připomněl tak období 20. století, kdy USA podporovaly vojenské režimy nebo alespoň ozbrojený odpor v Latinské Americe nebo vojensky přímo intervenovaly, jako například v roce 1989 v Panamě, kde svrhly režim generála Manuela Noriegy.
Na tuto událost upozornil v pátek venezuelský prezident Nicolás Maduro, když po příletu ihned navštívil památník obětí invaze USA do Panamy a prohlásil, že by k něčemu podobnému již nemělo dojít. Maduro po předchozích ostrých prohlášeních na adresu Washingtonu řekl, že by v Panamě mohlo dojít k obratu k lepšímu.
Mezi USA a Venezuelou doutná diplomatický spor kvůli Obamově výnosu, který označil levicí ovládanou jihoamerickou zemi za ohrožení bezpečnosti Spojených států. Bílý dům tento týden prezidentův neobvykle tvrdý přístup mírnil.
Madura v pátek ovšem uvítali na místě i protesty Venezuelanů žijících v panamské exilu, a to boucháním do hrnců. V Panamě žije velká komunita Venezuelanů, kteří uprchli před režimem Madurova předchůdce Huga Cháveze.
