„To není prezidentův úkol, to je práce pro ministry,“ odpověděl Hofer na otázku moderátora Českého rozhlasu, zda by jako prezident veřejně vystupoval proti české jaderné energetice. „Já bych tohle téma jako prezident zas tolik nezdůrazňoval. Pro mě je klíčová otázka bezpečnosti. Nechceme u hranic žádnou jadernou elektrárnu, o které si myslíme, že je nebezpečná,“ dodal.
Podle Hofera by Evropská unie měla vytvořit jednotné bezpečnostní standarty pro jaderné elektrárny. „Regulujeme spoustu zbytečných věcí, ale tohle je důležité,“ řekl.
Prvořadá povinnost
Hoferův odklon od tradičního kurzu rakouské zahraniční politiky vyvolal takřka okamžitou reakci ministra zahraničí Sebastiana Kurze, který se shodou okolností právě vrátil z návštěvy Česka. „Rakousko zcela odmítá jadernou energii – jsme proto jasně proti plánům na výstavbu v Česku, především v oblastech blízko hranic s Rakouskem,“ napsal na Facebooku.
Předsedkyně Zelených Eva Glawischnigová obvinila Hofera, že se Česku podbízí, „aby získal zahraniční kontakty pro předvolební boj“. Zelení podporují kandidaturu Hoferova rivala v prezidentské volbě, Alexandera Van der Bellena.
Na Hofera se snesla kritika i ze strany neziskových organizací a občanských spolků. „Podle našeho názoru je prvořadou povinností spolkového prezidenta…prosazovat na všech možných úrovních, aby Evropa i svět přestaly používat jadernou energii,“ uvedli představitelé sdružení Atomstopp Oberösterreich. „Kdo, když ne spolkový prezident, by měl při státních návštěvách zastupovat jasně definovanou pozici Rakouska?“ ptají se.
Podle mluvčí rakouské pobočky Greenpeace Hanny Simonsové se Hofer vzdal rakouského protijaderného konsensu. Jaderné elektrárny „nejsou nikdy zcela bezpečné“, řekla s tím, že Greenpeace odmítá využívání jaderné energie po celém světě.
Na Temelín nakonec dojde
Poté, co Hoferovo vyjádření začala probírat rakouská média, snažil se prezidentský kandidát dopad svých slov zmírnit. „Obecně jsem proti využívání jaderné energie, bez ohledu na to, kde elektrárna stojí,“ uvedl v tiskovém prohlášení.
Hofer dnes přicestuje do Česka na pozvání prezidenta Miloše Zemana. V reakci na kritiku mimo jiné slíbil, že se Zemanem probere i „kauzu“ Temelín a pokračování takzvaného Melkského procesu. Zatímco Česko považuje všechny body z protokolu, kterým se v roce 2000 zavázalo předávat Rakousku nadstandardní informace o událostech v Temelíně, za splněné, Vídeň nesouhlasí.
