Hollande prý bude prosazovat setrvání Řecka v eurozóně nehledě na hlasování

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande Zdroj: ctk

Bezprostředně po vyhlášení výsledků referenda, v němž občané Řecka hlasují o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize, spolu budou telefonicky hovořit francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová. Do jednání se mají zapojit i další evropští lídři. Některá média však uvádějí, že se jejich oficiální vyjádření k Řecku dá očekávat spíše až v pondělí, po sečtení všech odevzdaných hlasů.

S odvoláním na nejmenované zdroje list Le Journal du dimanche (JDD) uvedl, že Hollande podle svého nejbližšího okolí poznamenal, že bude dál naléhat, aby Řecko setrvalo v eurozóně, ať již hlasování dopadne jakkoli. S Merkelovou má jednat o tom, jak pokračovat v řešení řecké krize poté, co se voliči vyjádří.

Řecká vláda levicového premiéra Alexise Tsiprase tvrdí, že v případě odmítnutí dohody s věřiteli kabinet získá silnější mandát pro vyjednání výhodnějších podmínek pro Řecko. V opačném případě je ale vláda ochotna se podřídit věřitelům.

Spekuluje se, že v případě řeckého 'ne' věřitelé nebudou mít náladu Řekům ustupovat o nic více než v minulosti. V této souvislosti se podle řeckého listu Ta Nea hovoří o takzvaném „Gremainu“, kdy Řecko setrvá v eurozóně, ale jeho zdroje zcela vyschnou, protože věřitelé už Aténám nic nepošlou.

Pokud tedy Řecko dobrovolně nepřijme vlastní měnu, propadne chaotickému finančnímu kolapsu. Pro řeckou vládu to ovšem bude znamenat, že bude muset čelit vzrůstajícímu hněvu svých občanů.

Tsipras svou neústupností odhalil bezzubost Unie
Alexis Tsipras (40), který je nejmladším premiérem Řecka od roku 1865, je mnohými označován jako nekompetentní a nevyzpytatelný politik. Podle jiných ale může být mistrným taktikem, jehož židli možná nepodrazí ani pozitivní, ani negativní výsledek dnešního referenda. Jako lídr země, kterou převzal před půl rokem těsně před propastí státního bankrotu, dal šéf radikální levice Tsipras v jednání přednost eskalaci před kompromisem či kapitulací.
„Rozhodujeme o své důstojnosti v Evropě,“ prohlašuje Tsipras, podle něhož 'ne' v referendu znamená odmítnutí „ultimát od těch, kteří budou zemi terorizovat“. S mezinárodními věřiteli, s nimiž ale bezúspěšně jedná už pět měsíců, by nyní rád domluvil odpis 30 procent dluhu a dvacetiletý odklad splátek, aby mohla země nastartovat ekonomiku. Zatím šla totiž většina půjček na splácení dluhů a stát se tak stále více zamotával do dluhové spirály. Na druhou stranu ale Řecko neplní sliby, například z privatizace získalo zatím do státní pokladny jen zlomek.
Tsipras si před půl rokem voliče získal kritikou úsporných opatření předchozí vlády, která k nim ale byla donucena Bruselem za dva balíky finanční pomoci (celkem 240 miliard eur). Ty zatím nestačily a země před několika dny skončila v platební neschopnosti. Část voličů si mohl získat Tsipras i nekonvenčním vystupováním, včetně oblečení (dodnes nenosí k obleku kravatu, neměl ji ani loni v září při setkání s papežem Františkem). Když při první oficiální zahraniční cestě ve funkci premiéra dostal od italského předsedy vlády Mattea Renziho kravatu jako dárek, řekl, že si ji vezme až na oslavu úspěšné dohody s věřiteli.
Tsipras šéfuje radikálně levicové straně Syriza od října 2009; předtím byl lídrem její nejsilnější strany Synaspismos. Pod jeho vedením zaznamenala Syriza obrovský vzestup. Hned v prvních volbách po jejím vzniku se členové této tehdy ještě aliance vrátili na podzim 2009 do parlamentu, v němž obsadili 13 křesel (jedno z nich poprvé i Tsipras).
V dalších volbách v roce 2012 už jako strana skončila Syriza druhá, když získala jen o dvě procenta méně než vítězná konzervativní Nová demokracie (ND). Již tehdy se mohl stát Tsipras premiérem, ani jemu se ale vládu nepodařilo sestavit, neboť odmítl koalici s pravicí. Letos v lednu volby vyhrál s neuvěřitelným náskokem 8,5 procentního bodu před ND, avšak dvě křesla mu chyběla pro většinu v parlamentu. Uzavřel tedy koalici s pravicovou stranou Nezávislí Řekové.
Alexis Tsipras se narodil 28. července 1974 v Aténách a vystudoval stavební inženýrství. Už za studií zastával radikálně levicové názory a organizoval protesty proti školským reformám. Než vstoupil do strany Synaspismos, byl členem strany mladých komunistů; v letech 1999 až 2003 byl prvním tajemníkem mládežnické organizace strany Synaspismos - Neolaia Syn.
Do vyšší politiky vstoupil v roce 2006, kdy byl zvolen místním zastupitelem v Aténách. Této funkci dal přednost i před parlamentními volbami v roce 2007, takže poslancem se stal až v roce 2009. Do čela Koalice levicových a ekologických hnutí (Synaspismos, SYN) byl zvolen v únoru 2008 ve 33 letech (už od prosince 2004 byl členem jejího ústředního výboru); stal se tak nejmladším předsedou řecké politické strany vůbec.
Do širšího zahraničního povědomí se Tsipras dostal loni na jaře před volbami do Evropského parlamentu, kde nakonec Syriza získala šest z 21 řeckých křesel. Tsipras byl tehdy kandidátem parlamentní frakce Evropská sjednocená levice/Severská zelená levice (GUE/NGL) na předsedu Evropské komise.
Velký fanoušek fotbalového klubu Panathinaikos Atény Tsipras žije s bývalou spolužačkou z univerzity, počítačovou inženýrkou Peristerou Batzianovou, s níž má dva syny - Phoibos-Pavlos (narozen v roce 2010) a Orphéas-Ernésto (narozen v roce 2013), jenž dostal jméno po revolucionáři Ernestovi Che Guevarovi.

Lukáš Kovanda: Tsipras a Varufakis poznávají sílu trhu